Kubina byl dříč se smyslem pro spravedlnost. Bude chybět...
Petr Svoboda, střelec zlatého gólu z Nagana, to řekl přesně. Tohle je smutný rok pro český hokej. Po Romanu Hamrlíkovi se loučí další výrazná osobnost. Obránce Pavel Kubina – nekompromisní bijec, trojnásobný mistr světa a vítěz Stanley Cupu s podceňovanou Tampou. Na vrcholové úrovni už hrát nebude.
Je čas Kubinovi zatleskat.
Dokázal velké věci. Zvlášť na hráče, kterého v mládí dvakrát odmítli ve Vítkovicích, protože se jim nezdál příliš perspektivní. Hubený dlouhán, z toho nikdy nic nebude... Teprve až mládežnický trenér Vladimír Stránský v něm zahlédl záblesk konstruktivního hokejisty s přirozeným respektem a přehledem. Dal mu šanci, Kubina dospěl, zesílil a dál už ten příběh znáte.
I proto se Kubina zapsal do extraligových dějin jako první hokejista, který kvůli nařčení sudího Boliny z podjatosti (během play off 2005) dokonce skončil až u soudu. Což byla jedna z mála bitev, kterou nevyhrál.
Nebylo by ovšem spravedlivé na něj vzpomínat právě v tomto duchu. Kubina byl v prvé řadě skvělý obránce, hokejista respektovaný spoluhráči i protihráči, vítězný typ.
Medaile a úspěchy o tom hovoří jasně. I proto dávám Svobodovi za pravdu – tohle je smutný rok pro český hokej.
