Šilhavý hraje v baráži o život. Útočníci mají formu, ale ne zkušenosti
KOMENTÁŘ LADISLAVA VÍZKA | Zítra jdeme na Švédsko. Začíná pro nás baráž, vrchol éry Jaroslava Šilhavého. Dlouho jsme na mistrovství světa nebyli, už je to předlouhých šestnáct let. Proto nadcházející zápasy, záměrně mluvím v množném čísle, stavím výše než loňský evropský šampionát. Favorité nejsme. Proto ani nemám moc velké nervy. Kluci mohou jen překvapit. Beru to jako další pokus dostat se na nejlepší fotbalový podnik planety.
Úspěchu ale moc nevěřím, to říkám zcela na rovinu. Žil jsem v domnění, že se uzdraví Patrik Schick. Pak bych naše šance viděl v mnohem růžovějších obrysech. Modlili jsme se, aby se uzdravil. Jenže se to nepovedlo. Naděje zhasla. Případně bude na Polsko, ale kvalitou stavím výš našeho čtvrtečního soka. Začínáme s těžším soupeřem, Švédsko má sílu, mladí kluci, skvělá organizace hry, i na EURO vypadali herně lépe než naši borci.
Hodně se nyní píše o Tomáši Holešovi. Souhlasím s názorem Sportu, že bychom jej potřebovali namnožit. Asi bude hrát na stoperu, dává to největší smysl. Kluk má fazonu, fantasticky čte hru, ve Slavii hraje neskutečně. Jenže je jenom jeden… Snad si dovede zorganizovat spoluhráče okolo sebe,
