Canada is Hockey, Hockey is Canada. Trička s těmito slovy bývala oblíbeným suvenýrem. Ale platí slogan stále? Ne, teď není řeč o tom, že kanadské zlaté sny na letošní olympiádě rozbili Němci a na šampionátu Švýcaři. To v zámoří trápí málokoho. Tento týden ovšem uplyne 25 let od chvíle, kdy naposledy mužstvo z Kanady získalo Stanley Cup. Vzpomínka je o to bolestivější, že aktuálně o trofej bojuje tým z Las Vegas. Tým, který za jediný rok své existence může dokázat víc než osm kanadských klubů za čtvrt století.
I když finále v roce 1993 trvalo pouze pět zápasů, nebyly poslední krůčky Montrealu za titulem vůbec jednoduché. Na druhé straně kluziště stáli Los Angeles Kings – v sestavě s Gretzkym, nejlepším hokejistou historie. Tři utkání vyhráli Canadiens až v prodloužení a první z nich i díky gólu v přesilovce, kdy McSorley pykal za příliš zakřivenou hůl. Hráči Kings byli a stále jsou přesvědčeni, že zaměstnanci montrealského klubu před zápasem pokoutně zkontrolovali hokejky soupeřů a trenéři pak získanou znalost využili v ideální chvíli. To jenom tak na okraj historického jubilea (pro ty, co věří na karmu).
Triumf Montrealu není výjimečný pouze tím, že jde – jak výše uvedeno – o dosud poslední titul kanadského klubu. Rovněž to bylo naposledy, tentokrát asi už navždy, kdy NHL vyhrálo mužstvo složené výhradně z hráčů narozených v Severní Americe. A co víc: třiadvacet z nich mělo kanadské občanství a jenom čtyři americké. A co ještě víc: většina šampionů byli rodáci z domácí provincie Quebec.
Jo, a taky bylo jenom pár týdnů po tom, co do nejluxusnější kanceláře v sídle NHL usedl americký právník Gary Bettman.
Jak moc se hokej od té doby změnil! Ovšem ve chvíli, kdy Carbonneau, Roy a spol. zvedali Stanley Cup nad hlavu, asi nikdo netušil, že přijde dlouhý, předlouhý půst. Vždyť od roku 1984 do 1993 se o deset titulů podělilo osm kanadských šampionů a dva američtí. Nebyl důvod věřit, že nastávají tak diametrálně odlišné časy.
Kdy přišel ten zásadní zlom? A proč fanoušci kanadských klubů obvykle netráví začátek června navlečeni do dresů a natěšeni na mistrovské oslavy?
Nejdřív je třeba se vrátit k jinému blížícímu se výročí. K 9. srpnu 1988, což je mírnější kanadská verze 21. srpna. Ne, léto a naděje do příštích let nezničily invazní armády,
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
