Milá Kanado, existuje i český hokej. A Nedomanskému hodně dlužíš
Hello, Canada, and hockey fans in the United States and Newfoundland. Počátek posledního červnového týdne bývá zvlášní období. Draft NHL je za námi (a za vámi), otevření trhu s volnými hráči teprve před námi (a před vámi). Ideální čas pro zveřejnění nových členů, kteří budou v listopadu slavnostně uvedeni ho torontské Síně slávy. Zase se to vašim (a našim) zástupcům v nominačním výboru do detailu nepovedlo. Zase mezi vyvolenými chybí jedno zásadní jméno. Václav Nedomanský, hvězda čs. reprezentace a NHL přelomu 70. a 80. let.
Pojďme si nejdřív jména nominovaných probrat po pořádku. Prvním je Martin Brodeur. Nikdo v té nevelké části planety, kterou zajímá kratochvíle zvaná lední hokej, nemůže proti jeho svatořečení říct ani popel. Je to trojnásobný vítěz Stanley Cupu a jeden z nejlepších brankářů ever. Legenda.
A kdo by uvedení mezi nesmrtelné nepřál Martinu St. Louisovi, nedraftovanovému útočníkovi neurostlé postavy, jenž získal Stanley Cup, dvakrát vyhrál bodování NHL, byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem a dohromady nastřádal 1033 bodů v elitní lize? Nikoho takového neznám.
Třetím v kategorii hráčů mužského pohlaví je Alexandr Jakušev. Dvojnásobný olympijský vítěz a sedminásobný mistr světa, jedna z mála sovětských hvězd, co nikdy neoblékla dres CSKA Moskva. A taky vedle Treťjaka a Charlamova už třetí Rus, který byl uvedený do Hockey Hall of Fame, aniž odehrál jediný zápas v NHL. Ve své éře to byl nepřehlédnutelný útočník. Sovětská verze Phila Esposita, jak se shodovali doboví pozorovatelé.
Nedomanského odvahu si málokdo dovede představit
Ale sakra, svého Esposita jsme měli i my, v té polozapomenuté zemi mezi Aší a Košicemi. Jmenoval se Václav Nedomanský. V evropském i zámořském hokeji za sebou zanechal hlubokou stopu, ovšem uvedení do Síně slávy v Torontu se zatím nedočkal. A kdo ví, zda si výbor moudrých někdy vzpomene. Přitom důvodů, proč by se měl zařadit po bok vrstevníků Bobbyho Orra a Valerije Charlamova, je víc než dost.
