Letošní světový šampionát ve vodním slalomu v Augsburgu se ponese ve speciálním duchu. Celý svět, včetně ambiciózního českého týmu, se představí na legendární umělé trati pro vodní slalom, kde se psala historie našeho sportu. Před padesáti lety zde vodácká komunita zažila své „poprvé“. Lépe řečeno první zkušenost s olympijskými hrami. Psal se rok 1972 a v nedalekém Mnichově se konal globální svátek sportu.
Vodní slalom vznikal v přírodě na peřejích divokých řek. Až s olympijskou premiérou byla realizovaná myšlenka o převratném kroku. Postavit betonové koryto, kde by proud tekoucí vody, zrychlený výrazným spádem dna tratě, kontrolovaly umělé překážky. Vše postaveno lidským přičiněním. Přesun z divočiny do urbanizovaného světa předznamenal milník ve vodáckém světě.
Tak se na řece Lech zrodil slavný Eiskanal. Umělá trať pro olympijskou událost vznikla na již existujících kanálech, které i v současnosti přivádějí vodu z řeky přímo do centra Augsburgu. V době konání Olympijských her v Mnichově byl Augsburg centrem vodního slalomu. Závod sledovalo 30–40 tisíc diváků. Dnes absolutně nepředstavitelná věc, kterou bych strašně moc chtěl na vlastní kůži zažít.
V tomhle životě to spíš ale nevyjde, i když na dalších Olympijských hrách v Paříži by to nemuselo být nereálné. Přeci jen ale premiéra sportu na OH musela přirozeně v roce 1972 zvednout z gaučů větší počet fanoušků.
Dnešní úsek závodní tratě měří 305 m, avšak při OH 72 byla délka umělého kanálu využita naprosto celá. Hrubým odhadem tak byla o polovinu delší, než jak ji známe my závodníci dnes. I kvůli tomu se tehdejší časy pohybovaly kolem pěti až sedmi minut, a za to se braly olympijské medaile!
Pro nás dnes absolutně nepředstavitelné. Při dnešním pojetí jízdy bych tempo na tak dlouhém časovém rozpětí rozhodně nevydržel. Zároveň však nutno podotknout, že rozestavení brankových kombinací z minulosti připomíná nám mladším spíše rovné pádlování. Projetí branky 1 a 2 mohlo být otázkou i několika desítek vteřin. Dnes není neobvyklé, že vzdálenost mezi dvěma bránami bývá dva metry. Prostě úplně jiný styl.
V současnosti trvají závodní jízdy přibližně 85–100 vteřin, rozestavení brankových kombinací bývá hodně přesazené, přitom ale v blízké vzdálenosti od sebe. Tedy brány stojí tak, abychom stále museli měnit směr jízdy. Právě tyhle aspekty vytváří obtížnost a zamotanost slalomu. Jednodušeji se dá vysvětlení přirovnat ke slalomu na lyžích.
Před padesáti lety se na vodě jednalo o úplně jiný sport, se zcela rozdílným vybavením a materiálem. Lodě byly mnohem delší a širší, oproti těm dnešním v podstatě neobratné. Kdybych já dnes sedl do lodě ve stylu sedmdesátek, měl bych jednoznačně velký problém předvést něco z toho, co dnes umím.
Tím chci vysvětlit, jak je možné, že dnes trvá náš výkon při závodě o tolik kratší dobu. Dříve šlo o zcela vytrvalostní sport, dnes zabrušujeme mnohem víc do podoby rychlostního pojetí.
Vše se zrychlilo, zároveň zkrátilo. Jen jedna věc se mezi premiérou slalomu na OH a blížícím se MS nezměnila, trať v Augsburgu. Celé vodní dílo je památkou UNESCO, i to je důvodem, proč podoba koryta nesmí být výrazným způsobem pozměněna.
Charakteristika tratě má svá specifika, hodně odlišná od těch moderních, kde proud vody ovlivňují plastové překážky připomínající stavebnice lega. Eiskanal v Augsburgu získal i další naprostý unikát. Je jedinou umělou divokou vodou, kterou se někdo další pokusil přímo napodobit, lépe řečeno okopírovat.
V době soupeření bipolárního rozdělení světa chtěla výprava NDR trumfnout své západní sousedy v jejich domácím prostředí. Olympiáda v Mnichově byla vhodnou příležitostí a vodní slalom tomu mohl výrazně přispět. I proto soudruzi a inženýři z východního Německa pomocí „špionáže“ a ofotografování tratě dokázali postavit věrohodnou kopii u sebe doma za oponou.
Tento troufalý tah se ukázal vychytralým. Slalomáři z NDR ovládli všechny kategorie a získali čtyři zlaté medaile. Kanál ve Zwickau jsem nikdy neviděl, dnes už ani nefunguje. Pamětníci však potvrzují, že kopie byla opravdu zdařilá. Historické výsledky OH to potvrzují.
Bizarní situace vyobrazuje tehdejší zvláštní dobu ve sportovním soupeření. Dnes jsme ve zcela jiné situaci. V Augsburgu můžeme trénovat, v uvozovkách, kdy se nám zamane. Kouzlo první umělé tratě na světě tím ale svou unikátnost neztrácí.
Stále se jedná o extrémně nevyzpytatelnou vodu, kde i štěstí hraje svou roli. Pokud se voda rozhodne zkřížit vám cestu, nebo proud zrovna teče na druhou stranu, než stojí další branka, jen těžko se s ní pere. Umělé koryto se sice pokusilo svázat živel svými pravidly, kompletně jej však nezkrotilo.
MS ve vodním slalomu můžete sledovat od středy 27. července, o víkendu 30. a 31. července pak na svých obrazovkách finálové jízdy o medaile. Kompletní informace o závodu i českých reprezentantech se dozvíte na účtech @Czechcanoe. Český tým, včetně olympijského vítěze Jiřího Prskavce, bude útočit na světové medaile!
Zapomněl jsem dodat, že tehdejší slalomáře fakt obdivuji. Sjet takhle divokou vodu na lodích, z mého dnešního pohledu absolutně nekontrolovatelných, a s vybavením, které si vlastnoručně vyráběli, to muselo chtít kuráž! Někteří z nich dokonce dorazí zavzpomínat a setkat se s dávnými přáteli na místo dění při padesátiletém výročí osobně. Bude příležitost je ocenit i naživo.
53 otázek pro Prskavce u jeho domu: oblíbená práce, Kvitová ho překvapila
Video se připravuje ...
Témata:
blog, komentář, mistrovství světa, vodní slalom, sport, vodní sporty, Lukáš Rohan, MS ve vodním slalomu, Sport na Heureka.cz
Související články
