LUKÁŠ TOMEK - Na konci tunelu už zase svítí světlo. Sice zatím slabě, ale svítí! Výkon českých fotbalistů proti mistrům světa měl spoustu nedostatků. A i při pohledu na podrobné zápasové statistiky je jasně vidět, že ve fotbalové kvalitě je rozdíl mezi Bílkovou partou a španělskou armádou podstatně větší než jeden inkasovaný gól.
Přesto po týdnech a měsících mdlého trápení, bezcílného bloudění a zápasů s nálepkou propadák, je tu konečně důvod k o něco pozitivnější náladě.
Reprezentace odehrála zejména při srovnání s nejbližší minulostí vcelku dobrý zápas. Bojovný, s nasazením. Konečně je zase o čem se bavit a neukroutit si při tom jen naštvaně hlavu.
Petr Čech v Granadě předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů vůbec, Jaroslav Plašil dal nádherný gól, Tomáš Hübschman otrávil jubileum Xavimu. A z českých fotbalistů celkově jsou znovu cítit náznaky sebevědomí a snad i víry, že tvrdá práce může vést k úspěchu. Jestli to byl jen chvilkový závan, či začátek zásadnější změny k lepšímu, se teprve uvidí. Ale naděje tu je!
Teď by bylo dobré, kdyby na tyto kouřové signály zareagovali i čeští fandové. Nároční, nestálí, ironičtí a někdy až příliš rychle negativní a otrávení. Kdo zažil například ostudnou atmosféru podzimní kvalifi kace se Skotskem, kdy se pražský Eden během zápasu topil v modrobílých skotských vlajkách, ví, o čem je řeč...
Fotbalový nároďák teď prostě znovu ukázal, že si zaslouží pozornost a podporu na náročné cestě. Na cestě, která, doufejme, povede zpátky směrem k elitě. Takže fanoušci: budííčééék!