S kritikou Jágra nesouhlasím. Klobouk dolů před jeho sezonou!
Pohádku O třetím prstenu pro krále Jaromíra zhatili černí jestřábové. A v Česku už se spekuluje o tom, že hlavní hrdina by se měl vrátit ze zámořských výprav domů, protože jeho nasazení už nestačí a šípy z jeho luku míří mimo terč. Ano, řeč je o poslední sezoně Jaromíra Jágra v NHL. A rovnou musím říct, že tento pohled na věc naprosto nesdílím.
Je pravda, že česká hokejová legenda už zažila vydařenější závěry sezon. A 22 zápasů v play off bez vstřelené branky je dost. Ale hodnotit tu právě skončenou misi jako sotva průměrnou či dokonce neúspěšnou, je nesmysl.
Stačí si vedle sebe dát tato čísla 3, 41, 101 a 102. To první značí počet klubů, kterými slavný útočník během sezony prošel, druhé věk, třetí počet odehraných zápasů a čtvrté získané body. Komu se takový účet zdá nic moc, ať si jde opláchnout obličej studenou vodou.
Není totiž rok 1999 a Jágr není borec na vrcholu sil. Je rok 2013 a chlapík s osmašedesátkou na dresu je už 14. nejstarším útočníkem, který kdy v NHL hrál. Srovnávat ho s ním samotným před víc než deseti lety je tedy blbost. Porovnejte jeho účet spíš s tím, co v 41 letech v NHL dokázaly jiné legendy.
Co zjistíte? Jágr je i v této společnosti extratřída. Protože jestliže Ron Francis v Carolině nasbíral průměrně 0,48 bodu na zápas, Mark Messier v dresu Rangers byl o chloupek lepší 0,51, Igor Larionov se v Detroitu vyšplhal na 0,56 bodu a Steve Yzerman dokonce na 0,58, Jágr letos v NHL dosáhl na průměr 0,67 bodů (a to ještě musel měnit tým)! Kde jsou Gretzky nebo Lemieux? Ti už v jeho věku sledovali hokej v bačkorách…
I proto bych se další Jágrovy sezony v NHL nebál. Zvlášť když slyšíte, jak o té právě skončené uvažuje. „Pochopil jsem, že se musím víc starat o své tělo. Zdeno Chára mi také ukázal, že je dobré víc se zaměřit na stravu.“ Jágr je prostě výjimečný i v tom, že byť je veterán na sklonku kariéry, stále je ochotný se učit a přijímat nové podněty.
K tomu, aby jeho zámořská mise úspěšně pokračovala, ale bude třeba ještě jedna důležitá věc. Vybrat si velmi pečlivě správný klub, v němž bezpodmínečně odehraje celou sezonu. Protože každá změna dresu a prostředí bere energii. A u konzervativního Jágra to platí dvojnásob. Nejlepší Evropan v historii NHL si také musí s managementem klubu jasně vyjasnit svou roli. Jaká by měla být? Loučící se legenda se všemi privilegii, které k tomu patří.
Od Jágra už nikdo nemůže chtít, aby celou sezonu dominoval a patřil k nejvytíženějším hráčům na ledě. Zajímavě to před časem komentoval muž, který zná jeho schopnosti jako málokdo - fyzioterapeut Pavel Kolář. Biorytmus čtyřicátníka, i tak výjimečného, prý nedovoluje, aby byl ve formě po dlouhou dobu. Lepší období už zákonitě střídají útlumy. A jde spíš o to, jak biorytmus správně načasovat směrem k vrcholu sezony.
Letos to Jágr evidentně ideálně nezvládl. Kvůli trejdu z Dallasu, kvůli těžké viróze, která ho zkosila před play off, kvůli tomu, jak se na začátku sezony šťavil na Kladně. Při jeho schopnosti seberefl exe a znalosti vlastního těla ale nepochybuji o tom, že i tady se poučí.
Ten třetí prsten by si totiž král Jaromír opravdu zasloužil. V Bostonu to už určitě nebude, ale co třeba v Pittsburghu? Velké usmíření s fanoušky, další setkání s dětským vzorem Mario Lemieuxem, spolupráce s hvězdným duem Crosby – Malkin, loučení s NHL tam, kde celý příběh začal. Ano, tady už jsme ale zase tak trochu v pohádce…
