Fotbal i v chaosu našel cestu. Ale co dál? Je třeba vrátit sport dětem!
KOMENTÁŘ ŠÉFREDAKTORA LUKÁŠE TOMKA | Už dvakrát během koronavirové pandemie stát fakticky zavřel profesionální sport v Česku pod zámek. Poprvé před rokem, podruhé s malými výjimkami loni na podzim. Napotřetí se profíci absolutnímu lockdownu o fous vyhnou. V totálním chaosu, který tato vláda svými nedomyšlenými opatřeními během posledního roku způsobila, je to nyní jedno z těch správných rozhodnutí.
Proč? Protože se tu šmahem a bezmyšlenkovitě nezavírá celá část společnosti, nýbrž se hledá cesta, za jakých konkrétních podmínek i ve složité situaci v činnosti pokračovat. A upřímně – kdyby Babišova zoufalá parta už v minulosti použila tuto strategii obecně pro řešení této pandemie, možná jsme se nyní o tak tvrdém lockdownu vůbec nebavili a nebyli ti „the worst in Covid“. Jenomže to by tuto zemi nesměli řídit političtí marketéři a spekulanti, ale opravdoví odborníci.
To, že sport nyní má možnost jít dál, je pak především zásluha těch, kteří tu cestu dlouhé měsíce hledali a pomáhali ji ve značně nepřehledném terénu vytrvale prošlapovat. Lídrem tu v tomto směru byla fotbalová FORTUNA:LIGA. Ta se z dlouhodobých soutěží rozhodla jako jediná pro nejnákladnější, ale také zdaleka nejbezpečnější, PCR testování v kombinaci s celou sadou dalších opatření. A pomohla tu i zkušenost organizátorů nedávných mezinárodních podniků typu tenisového turnaje WTA v Ostravě či judistického mistrovství Evropy v Praze.
Bez těchto počinů, kdy se v praxi jasně ukázalo, že to i v Česku bezpečně jde, by nyní sport téměř jistě čekal bez pardonu třetí celkový lockdown. Nyní šance žije, byť je třeba rovnou dodat, že jen pro někoho. Především pro menší sporty, do nichž neproudí zdaleka takové finanční prostředky jako do fotbalu, je cesta náročných hygienických opatření velmi nákladná. A někdy kvůli tomu bohužel i zcela nereálná…
O to víc je třeba se už nyní dívat ve vztahu „sport a covid“ do budoucnosti. Do doby, kdy snad lockdown, který je nyní už bohužel nutným řešením, pomůže vrátit zemi do méně vyhrocené situace. Co mám na mysli? Zcela zásadně je nutné začít řešit amatérské sportování s důrazem na děti a mládež.
To, že se za dlouhé měsíce nenašla žádná smysluplná cesta, jak mladé generaci sport (samozřejmě vedle školní docházky) vrátit alespoň zčásti bezpečně do života, je jen další ostudné selhání této vlády. Navíc s nedozírnými následky do budoucna. Už nyní je totiž předpoklad, že část dětí se k organizovanému sportu ani po odeznění pandemie nevrátí a dál bude doma tloustnout a ztrácet přirozenou imunitu s mobilem v ruce.
Takže je dobře, že profisport nyní dostal alespoň nějakou šanci pokračovat, ale musí to být jen začátek příběhu. A pokud to tato vláda nechápe, neumí nebo nechce řešit?
Na podzim jsou volby. Jen je třeba do té doby nezapomenout...
