Umělý řev? Ne, tenhle by brali i v NHL
Po vodě se zvuk dobře nese, to je známá věc. A když se na dvou kilometrech srotí třicet tisíc lidí, navíc Britů, známých jako jedni z nejšílenějších sportovních fanoušků na světě, z tribun se pak přelévají vlny řevu, které se navzájem doplňují do drtivé skladby, z které jde mráz po zádech.
Takhle přesně to vypadá na kanále Eton Dorney během veslařských závodů olympijských her. A s tím mrazením v zádech to není jen klišé. Takhle to na lidi opravdu působí.
Potvrdili to Ondřej Synek, Mirka Knapková a přidává se i autor článku.
Královská regata v nedalekém Henley má tu smůlu, že se koná v době vrcholícího Wimbledonu, a jejím šampionům se proti Federerovi s Djokovičem do mediálního světla dostává těžko. Na olympiádě je ale veslování jedním z královských sportů a Britové ho milují.
Na minulých Hrách v Číně byli lidé milí, ale vypadali, jako by fandili tak trochu na povel. Na jezeře Dorney hrdiny v lodích s mozoly na rukou žene k cíli kotel, za který by se nemusely stydět ty nejlepší stadiony anglického fotbalu.
Když ohlas z publika poprvé uslyšel britský skifař Alan Campbell, dokonce se domníval, že se jedná o uměle přidaný hluk. „Uprostřed jezera to opravdu zní jako v televizi. Je to absolutně fenomenální,“ rozplývá se Campbell.
A není sám. Ondřej Synek doufá, že při finále skifu fanoušci přehluší hekání jeho soupeře Mahé Drysdalea, Mirka Knapková je zase ráda, že v bojovné atmosféře nebude muset závodit proti domácí Britce.
A stříbrný člen kanadské osmy Conlin McCabe? Ten jen řekl: „Je tu třicet tisíc lidí a na zápasy NHL chodí dvacet tisíc. Do cíle nás hnal opravdu solidní řev.“
