Užívejme si velký úspěch ze Soči, i když situace není tak zářivá
Český sport si může chvilku užívat skvělý úspěch. Ze Soči veze rekordních osm medailí, rychlobruslařskou legendu, energickou novou hvězdu na prkně a další vlnu biatlonové euforie. Jen ten hokejový smutek jen tak nevyprchá.
Situace českého sportu tedy není tragická, zároveň ale není tak zářivá, jak by se včera na Letné při prvním vítání medailistů mohlo zdát.
Připomeňme si, že současná generace úspěšných sportovců už netěžila z podmínek, které ve snaze zavřít lidem pusu vytvářel režim před rokem 1989. Na první pohled je paradoxní, že jsou Češi tak úspěšní, i když sport v současnosti strádá tloustnoucími dětmi i nedostatečnou finanční podporou státu.
Jsou tu pořád šikovní a pracovití trenéři i talentovaní závodníci. Za jednotlivými medailemi ale stojí úzce specializované projekty. Biatlon je zjevně nejdál, v podpoře mládeže, v zázemí expertů i v tréninkových podmínkách.
Za Martinou Sáblíkovou i Evou Samkou stojí malé nadšené týmy, které se teprve snaží tvořit podmínky, z nichž by mohly růst nové naděje. Je to tak trochu jako celá olympiáda v Soči.
Byla povedená, navzdory prvním zprávám nakonec zorganizovaná bez vážnějších potíží. Český sport si může chvíli užívat velký úspěch. Ale na slavení není moc času. Je třeba znova přitáhnout ke sportu děti, dát peníze lidem, kteří se o to postarají a postupně obnovit infrastrukturu.
