Prohrát finále bolí, ale vrácená hrdost fanouškům by měla být pro Baník víc
Trenér Páník, obránci Fleišman, Procházka, Pazdera ani nikdo jiný další vítězství v poháru do své sbírky nyní nepřidají. Rozhodla o tom porážka se Slavií, která zároveň odhalila dvě věci: Baník na suverénní „sešívané“ neměl, ale vrátil fanouškům po letech hrdost. A byť to zní možná momentálně drsně, protože v sázce byla základní skupina EL a minimálně 80 milionů, po strastiplných sezonách je dobrá nálada u věrných příznivců přece jen víc než brzký zisk trofeje.
Těžko to bezprostředně po utkání vysvětlíte zklamaným hráčům se slzami v očích a trenérům, kteří mají v hlavách, že byli blizoučko historickému zápisu a za pomoci Arsenalu i minimálně šesti podzimním duelům ve skupině Evropské ligy.
Skončit druhý, těsně pod vrcholem, prostě bolí. A jak říká sám kouč Bohumil Páník: „Ovace jsou jen pro vítěze, finalista bývá zapomenut.“ Je to kruté, ale platí to.
Nicméně... V případě Baníku to bude platit za pár let spíš pro širokou veřejnost, ostravští fanoušci totiž s odstupem času tuto sezonu ocení. A ti rozumnější ji jako úspěšnou zhodnotí hned, i kdyby Slezanům nakonec proklouzlo mezi prsty i páté místo v lize.
Je pro to jeden jediný, zato zatraceně důležitý důvod: Baník po tragických letech není pro smích. K hernímu ideálu má sice stále sakramentsky daleko, občas to úplně líbivá podívaná není, kádr je úzký, nicméně opět si vydobyl respekt od zbytku republiky. A hlavně vrátil svým příznivcům radost a hrdost.
I v druholigové sezoně sice vyrazily tisíce fanoušků na severní tribunu do Olomouce podpořit svůj tým v boji o postup, i v předešlých bojích o záchranu baníkovci podporovali svůj mančaft, ale teď je nálada jiná: optimistická.
To, jak fanouškům děkoval boss Václav Brabec před nedělním ligovým utkáním i nyní po prohraném finále a ti mu to upřímně se vší vervou vraceli, je jasný důkaz postupného nabírání vzájemné síly.
A právě tento položený základ je nutný k tomu, aby klub pomaličku mířil tam, kam majitel chce, to znamená stát se dlouhodobým králem na Moravě a ve Slezsku.
Pak třeba jednou přijdou i poháry.
