Baník: falešné naděje, objektivní strop. Sebevědomí střídá nudná laxnost
Na předsezonní tiskovce výkonný ředitel Baníku Michal Bělák prohlásil: „Stanovili jsme si za cíl umístění v první skupině FORTUNA:LIGY.“ Takže skončit nejhůře šestí. Majitel Václav Brabec, který už do ostravského klubu za necelých šest roků investoval téměř půl miliardy, pak při zářijovém zahájení oslav staletého výročí na rozdíl od mladého funkcionáře ambice konkretizoval. „Minimálním cílem by měly být evropské poháry,“ řekl boss.
A to už je rozdíl. Velký. Zužuje to totiž Bělákovo vyjádření jen na top čtyřku, nebo na výhru v MOL Cupu.
Již na konci října – po osmifinále domácího poháru s nováčkem z Hradce Králové, který Slezany ve Vítkovicích porazil i s náhradníky 2:1 – bylo jasné, že cesta do Evropy vede jen přes ligu. Průšvih.
„Nechápu to. Kdybychom postupovali až na vrchol, dosáhneme toho, po čem Baník dlouho touží. Na nás stačilo i jejich béčko, teď je dělí tři zápasy od neuvěřitelného úspěchu…“ kroutil naštvaně hlavou středopolař Daniel Tetour. Inteligentní záložník vnímá věci v širších souvislostech, ví, že prokousat se ke snu a potěšit fanoušky pouze skrz dlouhodobou soutěž je mnohem složitější.
