Pozitivní určitě je, že jsme proti Finům neměli žádný problém s pohybem a celý zápas se hrál ve vysokém tempu. V pořádku ale určitě nebyla vhazování, která jsme převážně prohrávali. Když k tomu přičtete přesilovky a oslabení, jsou to faktory, které byly určující pro konečný výsledek, že Finsko vyhrálo 4:3.
Na mezinárodní scéně jsou hráči hodně silní na kotouči. Standardní situace, tedy vhazování v obranném i útočném pásmu, jsou klíčové. Je problém, když většinu akcí začínáte bez puku, musíte forčekovat, kotouč neustále získávat, chodit do osobních soubojů a nejdete přímo po vhazování do tlaku. Váš hokej je pak jen brzda, start, brzda, osobní souboj, což je hodně náročné. Ve třetí třetině se naše vhazování zlepšila, ale zase jsme jich tolik v útočném pásmu neměli.
Rozdíl ve vhazování byl markantní v přesilovkách a oslabeních. Když jsme měli početní výhodu, neusadili jsme se u nich. A když jsme prohráli buly v oslabení? Fini okamžitě šli do svého rozestavení a do ohrožení branky. Právě proto, že na mezinárodní úrovni mají prakticky všichni kvalitní držení puku, bere hodně sil kotouč vybojovat.
V první části zápasu jsme měli určitě lepší forček i přechod do útoku a lepší nátlakovou hru. Na kotouči v útočném pásmu jsme byli silnější než Fini. Soupeř pak taky dělal poměrně dost nevynucených chyb, tady jim naše hra dělala problém. Jen od druhé třetiny se to změnilo, my měli dost ztrát a bylo vidět, jak se Finsko soustředí na to, aby akce končila zakončením. Pokud se to povedlo, tak se pak vhazovalo v naší obranné třetině. A tam byl právě ten problém, naše buly se ještě zhoršila, logicky nás to dostávalo pod tlak.
Soupeř nás pak dostal do zápasu zbytečnými vyloučeními, ale zase je potřeba i vidět, že v oslabení jel třikrát dva na jednoho. Naše přesilovky celkově nebyly zahrané moc dobře, jen z nich je potřeba vyjmout tu 5 na 3, kdy se trefil Dmitrij Jaškin.
Vypadalo to na signál, kdy si Andrej Nestrašil sjel za něj do slotu a Lukáš Jašek měl víc možností přihrávek na střelu, což otevřel pohybem Nestrasil, sehráli to dobře. Vybral si Jaškina, který to trefil.
A právě od té 35. minuty byl Jaškin hodně vidět, do té chvíle v podstatě nic neměl. Pak ho byl už plný led, velká část nebezpečných akcí a střel šla přes něj. On je hokejista, který k sobě potřebuje mít silného centra, to je naprosto zásadní věc, v Dynamu ho má v podobně Vadima Šipačova a krásně vidíte, co udělá, když si dva hráči takhle dokonale sednou.
