Bez vytáček přiznávám, ani jsem nečekal, že se Jiří Hudler rozhodne vycestovat na letošní hokejový šampionát. Proto, když jsem se v neděli ráno dozvěděl, že vedení reprezentace počítá s útočníkem Detroitu, řekl jsem si: Dokud ho neuvidím na vlastní oči na tréninku reprezentace, zprávě neuvěřím. A skutečně, pozdě odpoledne vyšlo najevo, že z velké posily nic nebude.
A rovnou tvrdím, nevadí. Pokud to mám s něčím porovnat, třeba absenci brankáře Ondřeje Pavelce vnímám jako mnohem tíživější ránu pro ambice národního týmu.
Jiří Hudler a národní mužstvo? To prostě k sobě moc nepasuje. A nejen tím, že nesporná kvalita Red Wings českému šikulovi dlouhodobě nedovolala jezdit na šampionáty, neboť ve stejnou dobu se hrálo o vyšší metu. O Stanley Cup.
V Hudlerovi zřejmě nadále přetrvávají hořké vzpomínky na olympijský rok 2010, kdy se nevešel do nominace kouče Růžičky pro Vancouver. A pak se sám z vlastní vůle zřekl účasti na šampionátu v Německu. Takže jedinou čárkou v kolonce větších podniků strávených v nejcennějším dresu zůstane mistrovství světa v Helsinkách 2003… Páni, devět let.
Hudler je přitom jiný případ než Pavelec. Oba sice zvolili stejný druh omluvenky, ale zatímco Pavelec dostal varování od vlastního klubu, čerstvý absentér nikoli. A ještě jedna věc: gólman Jets čeká na první tučnou smlouvu v NHL, riskoval by víc než Hudler. Ten už má něco vyděláno.
A dost možná, že v Red Wings už ho neuvidí, neboť o prodloužení úvazku stál už delší čas a očekávaná ochota druhé strany se nedostavila.
I z tohoto důvodu se mohl ukázat ve Skandinávii, prodat sám sebe. Nemluvě o možnosti zažít třeba dva, tři skvělé týdny s bezvadnou tlupou krajanů. Což by teoreticky měla být prioritní touha.
Nestalo se. Nevadí. Kdo v sobě nenosí patřičné odhodlání rvát se za nároďák, je lepší, když to dá vědět a nezaclání ostatním. Těm, co jsou horší, zato chtějí.
Související články
