Z báječného Turku do bizarní Moskvy, aneb Mládeži nepřístupno
Z nejlepšího turnaje historie do nejhoršího, takovou cestu si usmysleli čeští hokejisté v nové reprezentační sezoně. Příjemnou vítěznou náladu po premiérovém triumfu na Karjale zadupala do země děsivá podívaná v Moskvě. K Poháru prvního programu Češi přilepili hvězdičku, mladým tuzemským talentům bych sledování odepřel, tohle bylo na „mládeži nepřístupno“.
Bizarní výsledky 0:6 a 0:4 o víkendu v Rusku, to je vážně na hlavu postavené, jediné dva góly Češi vstřelili v první a poslední minutě úvodní předehrávky s Finy (2:3). A právě tam svěřenci Aloise Hadamczika rozdělali oheň pro předvánoční vatru, kterou nikdo nezvládl uhasit. Co je horší, nebylo vidět, že by o to všichni hráči stáli.
Přitom lépe začít nemohli, gól obránce Kutláka v první minutě by za normálních okolností mužstvo naladil do ideální pozice, jenže hráči si vedoucí trefu vyložili opačně a mylně se domnívali, že se Finové položí sami.
Hloupé, nevynucené chyby smíchané s příkladnou touhou Seveřanů obrátit doma vývoj zápasu se podepsaly pod první turnajovou porážku. Naprosto zbytečnou.
Debakl se sbornou zabolel, ale upřímně, v jejím exkluzivním složení na ni neměl nárok nikdo. Se skřípením i vytrhnutých zubů budiž...
Nejhorším poznáním je, že se hokejisté nedokázali nakopnout ani v neděli proti rovnocenným Švédům. Jak se říká, prohrát se může, otázkou je, jakým způsobem. Dobrým výkonem si Češi mohli udobřit po sobotě rozmrzelé fanoušky, ale přišel pravý opak: pěkně je naštvali.
Sáhnout po omluvě by tým mohl v případě, kdyby kouč na turnaj sezval výběr vyjukaných nováčků k obouchání, otrkání. Tahle sestava však mnohem víc připomínala extraligový dream team. O to víc je celkový výsledek tristnější a stěží pochopitelný.
Prosím, takovou bídu už nikdy!
