Poloviční úspěšnost oproti listopadové Karjale, to samé pak po druhém díle Euro Hockey Tour, jehož centrem byla Moskva. Národní tým vkročil do další „evropské„ sezony s padesátiprocentní bilancí a tomu asi odpovídají i doprovodné pocity. Spokojenost tak nějak na půl.
Zatímco na úvodním podniku v Helsinkách reprezentanti skoro až nadchli progresívní, aktivní a sebevědomou hrou, která přinesla parádní výsledky proti Finsku a Švédsku, na druhé akci už to tak agresivní a správně drzé nebylo. Češi si zachránili reputaci až nedělní výhrou nad Tre kronor, v tu dobu už jistým vítězem Channel One Cupu. Což nijak nedevalvuje odpracovaný úspěch, zároveň ale nezvyšuje.
Kouč Josef Jandač na mezinárodní scénu znovu uvedl řadu bažantů a zelenáčům z minula přidal další starty. S tímto postupem logicky přicházejí i porodní bolesti. Než si junáci osahají a dostanou pod kůži výrazně rychlejší druh sportu, než je k mání v extralize, padnou za tu dobu nějaké góly do české brány, v lepším případě zůstane u nevyužitých gólovek. To k tomu patří.
Otázkou je, jak se dál vyvine projev národního mužstva. Když se Češi v bitvách s Finy a Rusy pokoušeli navázat na oddiktované zápasy z Karjaly, poměrně tvrdě narazili. Až nedělní česká klasika s pevněji zabezpečenou obranou a spoléháním se na kontry dovedla tým tam, kam si přál dokráčet v partiích předchozích. Tenhle, do určité míry návrat ke kořenům, aktuální partě seděl mnohem víc než snaha maximálně ovládat dění na ledě. Na to tentokrát nebyl personál.
Spíš by byl, kdyby trenéři zvolili trochu jiný seznam hráčů. Sami tvrdí, že sestavují novou kostru národního týmu, a v ní se bez zkušenějších hráčů těžko obejdete. Nevím, jak komu, ale mně citelně scházel Petr Vrána ze Sparty. V tandemu s Jaroslavem Hlinkou vytvořil v posledních týdnech daleko nejproduktivnější dvojici extraligy. Vrána přitom nikdy pořádně do nároďáku nezapadl, kvůli častým zraněním to ani nešlo. Teď byla pravá chvíle otestovat ho. Je ve formě, v pohodě, nahoře. Klasický argument, že mazáky nemá cenu zkoušet, moc neobstojí, Vrána je právě případ, který prubnout potřebujete. A není rozhodně sám. Nebo, že tyto akce nejsou pro prvotřídní hráče…
Ono, jak se to vezme. Podívejte se třeba na ruský soubor s Dacjukem nebo Kovalčukem. Čím víc zápasů za sbornou v „přípravě“ sehrají, tím lépe bude rudá armáda na šampionátu vypadat. A Rusové v sezoně válí, ztratili jeden zápas z šesti a jako jediní z kvarteta Tour mají pozitivní skóre, přitahují pozornost. Protože oni sami doma bojují se značnou konkurencí fotbalu.
Píšu to i z toho důvodu, že když člověk o víkendu porovnával všeobecné zaujetí pro biatlon v Novém Městě s tradičním podnikem v Moskvě, hokej co do zájmu prohrál na plné čáře. Mimochodem, zápas se Švédskem se v ČT nevysílal celý, zažili jste to někdy předtím? A to pro národní sport není moc lichotivá zpráva.
Související články
