Uplynuly pouhé dva roky od chvíle, kdy Radek Smoleňák nosil na dresu céčko. Na reprezentačním dresu. Pocta pro drtivou většinu hokejistů naprosto nedostižná. Nyní přichází jako čerstvá posila do týmu Mountfield HK. Pod Bílou věží skáčou radostí nad předčasnými Vánoci.
Proč ne, Smoleňák je pořád značka, velké jméno s potenciálem pozvednout svůj nový tým. Jen je třeba mít na paměti, že ne všude z něj byli dosyta odvázaní. V Hradci si musí dát majzla, aby jim čerstvý úlovek nepřerostl přes hlavu.
Radek Smoleňák je typ hokejisty, jaké má fanoušek rád, nezřídka je zbožňován. Jednak umí hokej, ale taky se bez přemýšlení zastane kamarádů v nouzi, a to nejen na ledě. Dovedně se vetře protivníkovi pod kůži, nebojí se dojít si pro dělo k brankovišti. Tam, kde to bolí. Inkasuje rány, rozdává je. Umí si podmanit publikum. Takových borců a univerzálů je na trhu pokaždé nedostatek, jsou žádaní.
Zrovna takový dojem můžete mít při inventuře jeho bývalých působišť. Za jedenáct let v profesionální branži pražský rodák nabral osmnáct pracovních adres, hradecká mise je jeho devatenáctou. No, to je víc než dost…
Dost na to, aby vás napadl i opačný úsudek. Že to s Radkem Smoleňákem nebývá snadné, proto po Evropě často putuje. A bude to pravda. Jeho divočejší mentalita každému nevoní, uzavřenějším, řekněme přemýšlivějším typům hráčů nemusí vždy sednout. A co teprve trenérům. Pro poslední příklad nemusíme chodit daleko, Miloš Říha ho ve Slovanu Bratislava bral spíš za škodnou, odstavil ho. Může se to stát, koučové jsou taktéž svérázní. Akorát, že ve Slovanu nechal Smoleňáka ležet ladem i Říhův nástupce z Běloruska. Že by druhý nekompetentní trouba v řadě?
Kdyby byl Smoleňák naprostá hokejová extratřída, určitě by jeho rejstřík angažmá nebyl tak hutný, na řadě štací by setrval déle. Takhle má při procesu potvrzování transferkaret vlastní oddělení.
Hradecké vedení dělá v této sezoně maximum pro historický úspěch, pro ukojení svých finálových tužeb. Nedávno se Mountfield zbavil Richarda Jarůška, kolem nějž vznikaly neužitečné třecí plochy. Mančaft i bez něj víceméně parádně šlape a potvrzuje, že se i bez vysoce nadprůměrného forvarda, nyní oživujícího Spartu, obejde. Nejen bez něj, také bez zraněných Šimánka nebo Vopelky. Trenéry nastavený model zkrátka funguje, na jedincích až tak nezáleží.
Z toho důvodu je pro mě určitým překvapením, že Hradec vsadil zrovna v této chvíli na Radka Smoleňáka. Na chlapíka, který může týmovou jakost ještě povýšit, ale taky ji rozředit.
Věřím, že úmysly má jen ty nejčistší, teď jen, aby ho jeho nejbližší okolí v potřebných mantinelech udrželo. Pokud to zvládne, bude mít vyhráno.
Zlín - Mountfield HK: Nedáš, dostaneš a prohraješ. Martin Látal vystřelil hostům bod navíc, 2:3 po prodloužení
Video se připravuje ...
