Běž do p..i! Boj za kulturu vypadá jinak. Nejde o hrubá slova
Běž do p..i! Tohle příkré zvolání padlo v nedělním vyhroceném duelu mezi Olomoucí a Vítkovicemi z úst kouče hostů Jakuba Petra směrem ke střídačce kohoutů. Na pozápasové tiskové konferenci s tím přišel trenér domácích Zdeněk Moták. Těžko to označení rozdýchával a nenechal si ho pro sebe. Vášnivou výměnou názorů se tak dohrálo vypjaté derby, které krom velkého dramatu a kvalitního hokeje přineslo i ošklivé zranění v podobě otřesu mozku vítkovického Černého.
Souhlasím s Jakubem Petrem, že nebylo nezbytně nutné tahat tyhle věci mezi média, byť chápu, že se gentlemana Zdeňka Motáka hrubá slova dotkla. Ideální by samozřejmě bylo zůstat nad věcí, ale v tvrdém boji je to těžké a někdy se holt člověk neudrží a řekne něco, čeho později lituje. Je tedy otázkou, zda se za posílání kamsi Jakub Petr kolegovi omluvil, těžko říci. Podle vyjádření na tiskovce nikoli a trenér Moták si to ani nepřál.
Jádro pudla shledávám v něčem jiném. Tohle, co přišlo na Hané po utkání, je pouze bouří ve sklenici vody, kdy se Jakub Petr nechal vyprovokovat a prohrál. Mířit na kolegu s tím, že on je ten, kdo má titul magistra a že on procestoval svět, a tohle by se v Austrálii (kde působil) nestalo…. Uffff. Více si naběhnout snad ani nešlo.
Ano, jde o toho Jakuba Petra, jenž už několik sezon volá po lepší hokejové kultuře v malém českém hokejovém rybníčku, sám však přitom zůstává jen u různých provolávání a skutek utek. Za sebe říkám, že nejhorší není, že na střídačce ulítl a byl vulgární, ale že jeho boj za lepší český hokej vyznívá nesmírně alibisticky.
Co jiného si myslet po nedávných výstupech vítkovických trenérů po utkáních v Mladé Boleslavi, resp. v Karlových Varech. Jak Jakub Petr, tak Pavel Trnka na tiskovkách mířili na rozhodčí, nebyli schopni ztotožnit se s některými jejich výroky. „Je to boj, který se děje a který musíme zvládnout. V této sezoně budeme bojovat s větrnými mlýny,“ pravil Trnka.
I z těchto rádoby jinotajů poznáte, že jde o nadmíru silné tvrzení. Ve smyslu: na vítkovický tým mají sudí spadeno, pískají proti nim. Ne jednou, víckrát, možná neustále.
Když je pár dnů poté deníkem Sport Jakub Petr vyzván, aby postoj trenérů vysvětlil a podal jasné argumenty či výzvy, vyjdou z něj navýsost alibistická vyjádření o tom, že rozhodčí nejsou žádné téma. Aha!
Takhle tedy vypadá ona bitva za lepší český hokej? Samozřejmě, že ne. Ani náhodou. Tohle je bohužel ubrečenost v přímém přenosu a shazování sebe sama. Veškeré, byť asi dobře míněné proklamace mají rázem hodnotu pšouku.
Zrovna deník Sport se nebojí upozorňovat na hrubé minely sudích, hledat souvislosti, právě ve snaze, aby se rozproudila diskuze nad některými výkony, jejich „trestáním“, zkrátka aby pod zvýšeným mediálním či veřejným tlakem pracoval sbor arbitrů, co nejlépe to jde. V zájmu českého hokeje. V ostravském celku mohl získat spojence takříkajíc přímo z branže.
Bohužel Vítkovice se odhodlávají pouze k nic neřešícímu blinkání kolem sebe, které pak skoro až školácky zatloukávají s tím, že o nic nejde. Po nedávných kauzách Olesz a Svačina, v nichž Jakub Petr významně figuroval, je to další střípek do bohaté mozaiky, jež vítkovický hokej dostávají do nemilých řečí.
Jakub Petr nadále patří mezi kouče s velkým potenciálem, hokeji věnuje mraky času, touží po úspěchu, jenže poslední dobou vrší jeden kopanec za druhým. Tudy cesta k všeobecnému uznání nevede.
Jestliže to s obrodou českého hokeje myslí vážně, musí být i jeho výstupy seriózní.
