Olomouci spadl do klína drahokam. S Krejčím může pomýšlet na medaili
Olomoucký hokej se ocitá v roce nula. Může datovat novou část své historie. Doposud se nestalo, aby brány podniku rozrazilo takové eso. V pětatřiceti letech je David Krejčí pořád na vrcholu sil a v parádní formě. A extraliga to pozná. Na Hané získávají netušené možnosti rozrazit vrata extraligové půdy.
Přitom mohl dál brázdit luxusní arény, žít život sportovce, vyprojektovaný do nejmenšího detailu a na té nejvyšší možné úrovni. Mohl nasbírat tisící start v proslulé lize, sklízet ovace tribun a znovu se chystat na play off, kde přepíná z role vynikajícího hráče na mód nepostradatelného válečníka, schopného sám převracet klíčová utkání. Anebo se mrknout do Švýcarska, kde fakt nemůžete šlápnout vedle. Hokejově ani životně.
To všechno šlo stranou. Včetně obrovského výdělku, který DK46 nechal v Bostonu. V hlavě musel mít v určitou dobu pořádný maglajz, ale klobouk dolů, jak se renomovaný centr rozhodl. Charakterní záležitost, jen co je pravda.
Olomouci spadl do klína klenot díky silnému patriotismu šternberského rodáka. V NHL miloval hrát za Boston, ačkoli mohl, zůstal mu věrný a zřejmě zůstane až do úplného konce kariéry. Byť kolikrát se cítil právem trochu naštvaný za způsob, jakým s ním trenéři vytírali podlahu. V tom směru, že uměl ze svých parťáků v lajně dělat mnohem lepší hráče, nebyl nikdy sobec a dojel na to. Někdy té tvrdé lopoty a úkolů bylo až moc, zato odměny v přesilovkách málo.
Přesto, co pro něj v Americe znamená rodina Bruins, to doma cítí k Olomouci, kde jako dítě vyrůstal.
Nyní se ukáže síla hanáckého klubu v tom, nakolik dovede využít Krejčího potenciálu. Na ledě by to neměl být žádný problém, trenéři Moták s Tomajkem jsou vyhlášení praktici, pánové z fochu, žádné trenérské primadony, které se potřebují ukazovat a teď o to víc s Krejčím pod sebou.
Navíc olomoucká skvadra je vyhlášená jako dobrá parta, která se neštítí těžké práce. Teď půjde o to, aby skromní dělníci odhodili ostych a zábrany. Aby bostonský diamant vzali jako obyčejného člověka z masa a kostí a dokázali ze sebe dál ždímat maximum. Pak se Krejčí stane tím borcem, který učiní potřebný rozdíl a z hanáckého teamworku vytvoří aspiranta na medailový útok.
Přeháním? Nemyslím si. Kdo viděl, v jakém stylu Mora vypoklonkovala na jaře z předkola Gulašovu Plzeň a jak zatápěla Spartě, s medvědím bonusem v sestavě může na medailový atak směle pomýšlet.
Připouštím, že o něco těžší to bude s prodejem hokejistovy tváře. David Krejčí má rád svůj klid, když už se vracel kvůli rodině, chce s ní strávit co nejvíc času. Aktivit bokem bude mít pomálu, těžko na vás bude vyskakovat z reklam a různých show. Tohle rozhodně není jeho šálek kávy.
Ale co si budeme povídat, ty nejlepší věci stejně předvádí na ledě. Tak si ten rok s Davidem Krejčím pořádně užijme.
