POZNÁMKA | Před necelými pěti roky znenadání vybuchl granát v podobě radikálně změněné totožnosti ostře sledovaného národního odvětví. Tehdy jsem se neocitl ve velkém táboře těch, kteří hromovali kvůli podobě nového symbolu. Ano, bylo to nevšední, jiné.
Chápal jsem však důvody, účel a i to, že každá velká proměna vyvolává pozdvižení a emoce všelijakého druhu. Navíc u tak choulostivého tématu, vpravdě celospolečenského. Řada reakcí byla ostrá, někdy až zbytečně vášnivá a neurvalá. Ukázala ovšem jednoznačně na jedno: hokej je pro miliony lidí velké téma jejich životů.
Mrzela mě jiná věc: úplné odstřihnutí, vynechání českých fanoušků, obrovské masy lidí, kteří zdejší hokej pomáhají držet při životě. Jde minimálně o zákazníky, kteří návštěvnickým rekordem při domácím mistrovství světa 2015 zajistili potřeby svazu, potažmo hnutí na řadu let dopředu.
Stojím si za tím, že jim mělo být přisouzeno právo seznámit se s chystanou akcí a rovněž možnost vyjádřit se (hlasovat) k rozpracovaným verzím. Věřím, že podobný krok se nebude opakovat. Snad se na oddané příznivce znovu nezapomene, pokud k návratu „ke kořenům“ skutečně dojde.
Související články
