Trápení hokejové Sparty? Nepomohl cukr ani bič. Kdepak, o smůlu nejde | iSport.cz
Ondřej Kuchař
16. ledna 2018 • 12:30

Trápení hokejové Sparty? Nepomohl cukr ani bič. Kdepak, o smůlu nejde

TOP VIDEA
REBEL i HRDINA Maradona. Co o něm řekli Vízek nebo Siegl? REBEL i HRDINA Maradona. Co o něm řekli Vízek nebo Siegl?
iSport podcast: Proč se Sparta při Jílkově debutu rozpadla? Mají hráči správný charakter? iSport podcast: Proč se Sparta při Jílkově debutu rozpadla? Mají hráči správný charakter?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Ještě v listopadu mluvili hokejisté Sparty hlavně o smůle. Absenci pověstného štěstíčka. Nelepilo jim to, nedávali šance a prý bylo jen otázkou času, kdy se k nim zase přikloní a začnou sázet jeden gól za druhým. Teď, v půlce ledna, už to na tuhle notu neukecají. O smůlu nejde. Kdepak.



Problém je jinde. Ač s tím trenér František Výborný zřejmě nebude souhlasit, podle mě je největším trápením Pražanů jejich hlava. Na papíře soupeřům nahání hrůzu, budí respekt. Na ledě ale působí jako parta vyjukaných žabařů, kteří se vidí poprvé v životě. Chyby v rozehrávce, nepřesné pasy, laciné ztráty puku, nedůraz před oběma brankami.

Přitom po příchodu fanoušky milovaného kouče se zdálo, že se blýská na lepší časy. Mančaft začal žít, hra se zvedla. Nejeden fanoušek odcházel dva dny před Štědrým dnem z O2 Areny s úsměvem na rtech po tom, co Sparta přejela Kometu. O pár dnů později vynulování Liberce a tři body z Olomouce. „Jo, konečně se blýská na lepší časy. Uděláme šestku a ve čtvrtfinále se pak může stát cokoli.“ Takhle nějak vypadala nálada fans.

O dva týdny později jsou zpátky časy temna. Tři porážky se soupeři, které měla Sparta porazit. Desáté místo a náskok pouhých tří bodů na jedenáctý flek, který by slavný klub odsoudil do ponižujícího play out. Taková je tvrdá realita. Ve chvílích nejtěžších by měly odpovědnost převzít opory týmu. Hvězdy jako Jaroslav Hlinka nebo Petr Vrána na ledě prakticky nevidíte. Postupně se vytrácí i Richard Jarůšek. Přísnější měřítko snese akorát Lukáš Pech. A to je sakra málo.

Tohle ale trvá většinu sezony. Reakce vedení Sparty? Přišla, ale měla být radikálnější. Mohli se pokusit třeba Vránu vytrejdovat jinam, ale (zatím) to neudělali. Lamentují nad nezkušenou obranou, ale Michala Barinku poslali pryč, protože se jim nehodil.

Když už se rozchytal k dobrým výkonům finský gólman Sami Aittokallio, vedení přivedlo Jána Laca, který tedy zatím roli jedničky bůhvíjak kvalitně neplní. A posily jako Jarůšek nebo Marek Ďaloga utrápený celek nevytrhnou. V posledních týdnech se dotahují příchody Michala Řepíka a Jana Buchteleho ze Slovanu. Ti by útoku jistě pomohli.

Výborný dělá maximum, ale družinu neprobral

Po posledním domácím nezdaru s Pardubicemi mi bylo až líto kouče Výborného. Působil naštvaně, ale taky zklamaně až rezignovaně. Dělá maximum, co je v jeho silách, ale výkony jsou zase mdlé. Jako by už vyplýtval všechen svůj um, kompletní know-how. Zkusil všechno, co v minulosti zafungovalo, ale tuhle družinu se mu nepovedlo probrat ničím. Cukrem ani bičem.

Jindy suverenitou oplývající borci teď mají rozklepané ruce, dělají banální hrubky. Chybí jim klid, za což si ale můžou sami. Výborný dokonce řekl, že „mužstvo je mrtvé“. V pondělí se pak objevily nepotvrzené spekulace, že měl zkušený 64letý trenér nabídnout vedení svou rezignaci.

Ať je to pravda či ne, dnes čeká sparťany extrémně důležité utkání. Pokud počtvrté v řadě padnou, deka, která na nich leží, ještě nabude na objemu a oni se zpod ní budou jen stěží vyhrabávat. Nervozita se bude stupňovat. Každý večer teď bude hrát Sparta o život. Vypadnutí z desítky by se totiž rovnalo maléru obřích rozměrů.

 
Články odjinud


Články odjinud