Marek Kvapil je geniální hokejista. Bez debat. Velkou část uplynulé extraligové sezony to večer co večer ukazoval v praxi. Bavil diváky, ne však tolik soupeře, ze kterých si častokrát dělal kužely. Naznačí, hodí rameny, udělá kličku. Bleskově vystřelí, nebo přesně přihraje. Umí zrychlit i zpomalit. Když kopne do vrtule, obráncům pláchne. Nemáte šanci ho přečíst.
To si až říkáte, proč není dvojnásobný šampion KHL stále v zahraničí. Důvodem může být jeho specifická povaha, menší cílevědomost nebo slabší tréninková morálka a vůle. „Kdyby na sobě víc pracoval, mohl být nadprůměrný hráč v NHL. Pokud by dával své přípravě o několik procent víc, byl by někde jinde, než v české extralize,“ říkal o něm liberecký sportovní ředitel Filip Pešán. Něco na jeho slovech skutečně bude.
Kvapil je svůj. Ne s každým si sedne. Možná proto navzdory dvěma titulům v cizině nikdy naplno nezazářil. Bodově tým netáhl, neměl úlohu, jakou sám chtěl. Od svých 18 let tak nikdy nikde nevydržel déle než dva roky. Pak se stěhoval jinam. Příkladem za všechny je i útočníkův poslední konec v Liberci, který si vyloženě vydupal. Uprostřed běžícího kontraktu chtěl odejít. Požadoval, aby za něj navíc nový zaměstnavatel nemusel platit odstupné. Prý za zásluhy. To vše během finálové série play off. Čiré bláznovství.
Pešán si ke složité povaze Kvapila našel cestu. Vycházel s ním. Totéž se teď musí povést německému kouči Sparty Uwemu Kruppovi.
Největší předností 180 centimetrů vysokého křídla je umění geniální přihrávky. Hráčů jako Kvapil už v dnešním hokeji mnoho nenajdete. Má jedinečné myšlení. Soupeře nepotřebuje nutně přebruslit, obalamutí ho technicky. Nejezdí zběsile tam a zpátky, puky nenahazuje, zbytečně se jich nezbavuje. A právě touhle poslední větou můžeme v počínající romanci mezi Kvapilem a Spartou najít první možný zádrhel.
Styl, který po své družině v minulé sezoně trenér Krupp vyžadoval, byl totiž založený právě na rychlosti, nahazování, srážkách, bojovnosti a bolestivé práci kolem soupeřova brankoviště. Během posledních týdnů Pražané neuvěřitelně posílili. Přivedli jména, od kterých spíš očekávám tvořivý hokej. Žádný americký bum-bum model. Krupp je natolik chytrý, že tohle ví a svůj playbook tomu přizpůsobí.
Pro Spartu může být Kvapil dalším důležitým dílkem puzzle, za jehož zlatým složením už Sparta marně pálí dvanáct let. Vlčáků hladových po velké porci minut na ledě v klíčových chvílích však teď má ve svém středu spoustu. Pokud by měl ambiciózně vyhlížející pražský klub útočit na mety nejvyšší, musí hvězdy včetně Kvapila potlačit svá ega a přijmout určenou roli. Garantuju vám, že Kvapil ve Spartě nebude šedým průměrem. Buď zazáří, nebo bude jeho angažování fiaskem.