Byla to mňamka. Opravdu výživná plnotučná hokejová show se vším všudy. Třináct gólů, 97 trestných minut, tři drsné rvačky, bláznivý vývoj skóre (1:0, 1:3, 6:3, 6:6, 7:6) a řádná porce nervů, emocí, akce a logicky také defenzivních chyb na obou stranách. Duel Sparty s Plzní měl všechno. První kolo. První zápas. A hned dost možná nejlepší utkání sezony. Pro zbylých 363 zápasů základní části je laťka nastavena setsakramentsky vysoko.
Fanoušci na tribunách O2 areny si užívali bláznivou podívanou. Věřím, že nadšení muselo vládnout také u obrazovek nestranných pozorovatelů a prostých fandů hokeje. Menší radost však možná měli oba trenéři. Uwe Krupp a Ladislav Čihák měli kromě košil propocená i saka. Z chyb v obraně obou stran se jim musely protáčet panenky.
Jak Sparta, tak Plzeň po minulé sezoně výrazně obměnily své kádry. O ždibec větší pozornost se ale upínala na domácí.
Jak si sedne nadupaný útok plný posil? Bude fungovat souhra zbrusu nové první formaci ve složení Kvapil-Růžička-Řepík? A hlavně… Změní se s příchodem ofenzivních es herní projev, který v posledním ročníku nebyl zrovna extra líbivý, nebo budou Pražané dál praktikovat úporný hokej založený na nahazování a srážkách?
První duel s Plzní napověděl.
I přes výrazné zlepšení hráčské kvality je loňský rukopis trenéra Uweho Kruppa stále patrný. Výraznějších změn nedoznal. Tedy zatím. „V první řadě bránit, pánové!“ Žádné bláznění a napadání s třemi hroty útočného kopí. Ne. Naopak. Dál byl zřejmý model 1-1-3, kdy soupeři znepříjemňoval rozehrávku jediný forvard, další pendloval „pod ním“ a zbylí tři hráči hlavně couvali dozadu a brzdily útoky škodovky.
Systém zatím evidentně není stoprocentně zajetý. Jako když do počítače instalujete nový program… prostě chvíli trvá, než se nainstaluje. Střílení gólů běží bez problémů, zato defenzivní hra se zatím dost seká.




