Marpo vs. Rytmus? Žádná komedie, ale zážitek a zlomová událost
Největší, mimořádné, fascinující… V případě galavečeru XFN 15 s podtitulem Marpo vs. Rytmus jsou superlativy na místě. Ještě žádná jiná akce bojových sportů nedokázala v České republice něco podobného. Napěchovaná O2 arena, rekordní sledovanost… A setrvalí kritikové duelu rapperů si možná zaslouží uznání za výdrž, nicméně podle mě jsou to ignoranti.
Být na akci Marpo vs. Rytmus znamenalo mimořádný zážitek. Už jen pohled na O2 arenu zaplněnou tak, co jen požární směrnice dovolovaly, byl neuvěřitelně silný. A právě divákům je třeba smeknout za to, že dorazili v neuvěřitelném počtu 17 308 lidí. A hlavně za to, jak na místě žili. Publikum totiž reagovalo na jednotlivé duely opravdu energicky a tak zvyšovalo sílu zážitku.
Je jasné, že na vyprodání O2 areny měl veliký vliv hlavní zápas, podle kterého byla akce pojmenovaná. Rappeři Otakar Petřina alias Marpo a Patrik Vrbovský, slavný jako Rytmus, byli velikým lákadlem. Každý chtěl vidět, jak tento unikátní souboj dopadne. A za výsledek se nemusí stydět ani jeden z nich. Marpo předvedl, že je opravdu duchem veliký bojovník, a svého slovenského kolegu nešetřil. Dokonce jej už ve druhém kole poslal třikrát k zemi.
O to víc je ale třeba uznat právě výkon Rytmuse. Za dobu, kdy se na zápas připravoval, se naučil opravdu hodně. Na tom se shodlo několik profesionálních zápasníků, s nimiž jsem o tom mluvil. Ale co je třeba uznat ještě víc, je bojovnost, kterou předvedl.
Druhé kolo bylo opravdu zátěžovou zkouškou, kterou prošel na výbornou. Hodí se proto asi nejlépe slova filmového Rockyho: „Nejde o to, jak inkasuješ. Tady jde o to, kolik ran uneseš, a přesto se znovu zvedneš. Kolik ran dokážeš přijmout a nezastaví tě.“ Rytmus si tak zaslouží veliký respekt. A pochybovači, kteří tvrdí, že zápasil jen kvůli penězům, jsou na omylu. Když šel totiž slovenský rapper potřetí k zemi, nikdo by mu nemohl vyčítat, kdyby se už nezvedl. Ale chtěl ze sebe dát maximum, a dokázal to.
Marpo byl zjevně zaskočen, že souboj může pokračovat dál, i přes trojí počítání. Kdyby se zápasilo podle pravidel thajského boxu, na která je ze své zápasnické kariéry zvyklý, znamenalo by to vítězství. V případě boxerského souboje tomu tak ale není. Takže ringový rozhodčí Pavel Hynek nepochybil. Naopak předvedl velmi precizní práci průběhem celého zápasu.
Největší vřava finálového zápasu se tak odehrála ve druhém kole, kde byl Rytmus málem poražen, ale sám hlavně přemohl svou psychiku, neb později na rovinu přiznal, že chuť nepokračovat byla veliká. Zbylá čtyři kola se už nesla v mírnějším tempu, ale nebyla žádnou nudou.
Velmi silný moment zápasu Marpo vs. Rytmus se odehrál mimo zraky publika, v zákulisí. Rytmus unaveně seděl na lavičce v šatně a rozebíral průběh souboje se svým týmem. Pak se najednou rychle zvedl, vzal do ruky mobil a vyběhl na chodbu. „Marpo, kde je Marpo?“ Následně si šel udělat se svým soupeřem společnou fotku. „Kámo, to jsi ani nevěděl, já měl před dvěma měsíci zlomený čtyři žebra z přípravy,“ hlásil Marpo. „Já měl zase zlomený nos. Tak před dvěma třemi měsíci,“ opáčil Rytmus. „Fakt jo? Taky dobrý,“ odvětil uznale český zápasník a rapper.
Souboj Marpo vs. Rytmus prostě nebyl žádnou komedií. Ti dva do toho dali vše. A jejich střet byl důstojným zakončením galavečera, který lze bez přehánění označit za zlomový.
