Ronaldo a Juventus? Má to šmrnc. Oceňuju jeho sílu udělat změnu
Mám rád takovéhle změny. Když velká hvězda, v tomto případě superhvězda, mění jeden velkoklub za druhý. Vždycky jsem totiž zvědavý, jak si povede, jestli bude stejně dobrá jako doposud. Přestup Cristiana Ronalda z Realu Madrid do Juventusu Turín tyhle podmínky naplňuje.
Je to pro mě největší přestup od – od roku 2009, kdy o devět let mladší Ronaldo odcházel z Manchesteru United do Realu. Čísla, která tam za sebou zanechal, jsou naprosto neuvěřitelná.
438 zápasů.
450 gólů.
To není překlep, takhle to vážně je. Víc než gól na zápas. Ta čísla by zpochybnil snad jen Pepi Bican, protože je měl lepší a neuznával branky z penalt…
Pro všechny ostatní, snad kromě Lionela Messiho, to je bilance z jiných sportovních tabulek. A proto mě bude bavit sledovat, jak to Ronaldovi půjde v jiném prostředí, v jiné soutěži.
Možná v tom jsou hlavně peníze, nejenom ty vydělané na platu, ale třeba taky ty uspořené na daních, kvůli kterým se dostal do potíží ve Španělsku. Ale takhle na to nechci koukat.
Oceňuju hlavně jeho sílu, jít se ve 33 letech dál bít za svoje jméno. Kdyby dosloužil v Realu, třeba pomalu uhasínal, nikdo by neřekl slova. Měl odpracováno.
Teď se jde prát o místo s Higuaínem, Dybalou, Mandžukičem, jde hodit na plac svou pověst. Vždyť se taky nemusí dařit a začne se říkat: No jo, ve Španělsku to bylo zadarmo, tam se hraje jenom proti Barceloně, v taktické Itálii se teprve ukázalo.
Ronaldo do toho jde. Těším se, jak mu to půjde. Tenhle přestup má prostě šmrc.
A ono mu to půjde.
