Berbr (šikovně) poskládal svoji verzi příběhu. Důležité teď budou ty další
Roman Berbr ve svém první veřejném vystoupení u soudu vysvětloval, bod po bodu, proč se obžaloba mýlí. Na závěry ohledně viny je zatraceně brzy a ani nepřísluší médiím. Přesto dovolte pohled právního laika, jak vypadalo úterý u plzeňského soudu.
Berbr poskládal svou verzi celého příběhu. Jistě ji spolu se svými obhájci pečlivě připravoval a upřímně – byla připravena šikovně.
Bývalý místopředseda se ve věci ovlivnění zápasů mocně opřel o svou tehdejší funkci, trval na tom, že na všechno měl právo a že věty v odposleších znamenají něco jiného, než jak na první pohled mohou znít.
Spousta lidí, znalce prostředí vůbec nevyjímaje, se pousměje a pomyslí si svoje. Vždyť kolikrát před svým zatčením prohlásil, že ho rozhodčí už nezajímají…
Jenže úkolem soudu je prokázat vinu nezpochybnitelně. Podaří se to? Uvidíme. Žalobce Jan Scholle prohlásil, že obžalovaný může i lhát, fabulovat, vykládat jednotlivá fakta ve svůj vlastní prospěch.
Což je důležité. Vyjma obžaloby jsme totiž zatím slyšeli jenom Berbrovu verzi. Nyní velkou roli sehrají další výpovědi. Jiných obžalovaných, včetně těch, kteří přiznali vinu. A svědků, kteří mohou podat opačný pohled na kauzu než ten, který představil Roman Berbr.
Zprávy ze dne 18. května 2023
Grímm: „V rámci ČFL se dělaly delegace sudích zhruba týden dopředu, kdy byly vypsány v informačním systému. Dřív byly delegace třeba měsíc dopředu, ale docházelo k hodně změnám, proto se to pak dávalo v kratším termínu.“
Státní zástupce se ptá na vazby mezi obviněnými.
Grímm: „O Káníkovi Berbr nemluvil příliš často, ale o Rogozovi se vyjadřoval hodně. Říkal, že je to jediný syn. Říkal to i na seminářích, vnímal jsem to tak, že pokud má jediného synka, tak nechce, aby byl poškozen."
Jak jste vnímal postavení pana Svobody?
Grímm: „Nazval bych ho jedním slovem, lobbistou."
Měl podle vás nějaké oficiální postavení?
Grímm: „Byl něco jako poradce ve Viktorii Plzeň, ale v jaké pozici přesně, to nevím."
Soudce Žák se ptá:
Proč jste finanční nabídky na ovlivnění zápasu nenahlásil policii? Třeba první nabídku Radotína.
Grímm: „Určitě to byla chyba."
Koho jste vnímal jako svého nadřízeného?
Grímm: „Určitě pana Berbra. On rozhodoval, kdo bude v komisi rozhodčích. Byl to místopředseda FAČR, když se listiny schvalovaly, lobboval za to, aby se schválila jména, jaká chtěl."
Kdy vznikla povinnost volat po zápasech panu Berbrovi?
„Snad odjakživa. Určitě deset let to tak fungovalo."
