Berbr (šikovně) poskládal svoji verzi příběhu. Důležité teď budou ty další
Roman Berbr ve svém první veřejném vystoupení u soudu vysvětloval, bod po bodu, proč se obžaloba mýlí. Na závěry ohledně viny je zatraceně brzy a ani nepřísluší médiím. Přesto dovolte pohled právního laika, jak vypadalo úterý u plzeňského soudu.
Berbr poskládal svou verzi celého příběhu. Jistě ji spolu se svými obhájci pečlivě připravoval a upřímně – byla připravena šikovně.
Bývalý místopředseda se ve věci ovlivnění zápasů mocně opřel o svou tehdejší funkci, trval na tom, že na všechno měl právo a že věty v odposleších znamenají něco jiného, než jak na první pohled mohou znít.
Spousta lidí, znalce prostředí vůbec nevyjímaje, se pousměje a pomyslí si svoje. Vždyť kolikrát před svým zatčením prohlásil, že ho rozhodčí už nezajímají…
Jenže úkolem soudu je prokázat vinu nezpochybnitelně. Podaří se to? Uvidíme. Žalobce Jan Scholle prohlásil, že obžalovaný může i lhát, fabulovat, vykládat jednotlivá fakta ve svůj vlastní prospěch.
Což je důležité. Vyjma obžaloby jsme totiž zatím slyšeli jenom Berbrovu verzi. Nyní velkou roli sehrají další výpovědi. Jiných obžalovaných, včetně těch, kteří přiznali vinu. A svědků, kteří mohou podat opačný pohled na kauzu než ten, který představil Roman Berbr.
Zprávy ze dne 17. května 2023
„Den před zápasem mně kontaktoval pan Berbr.“
Takhle se vyvíjela komunikace:
Dobrý den Cihlář. Zdravím vás
DIRIGENT_00_UL: je klid?
C: nikdo mi nevolal
DIRIGENT_00_UL: budeš postupovat do ligy... kdyby si se chtěl splést.. já vím co tam.. jak to vypadá.. jo.. kdyby si se chtěl splést pro domácí, tak ty hlasy vyškrtni! Jasný!
C: dobře
DIRIGENT_00_UL: čest
C: mějte se.. nashle
Dirigent 00 je v policejním spisu Šváb přezdíván Roman Berbr.
Nyní se dostává k zápasu Vltavín - Vyšehrad: „Můj výkon byl hodnocený delegátem jako dobrý, stejně jako asistentů. Ani z jednoho týmu jsem nezaznamenal negativní reakce. Uvědomoval jsem si extrémní náročnost utkání, bylo obrovsky sledované, pro rozhodčího je to nejlepší, co ho může potkat. Buď se ukáže, nebo se zjistí, že na to nemá. Proto jsme měl z pozitivního hodnocení obrovskou radost."
„Rozhodcovství pro mě bylo životním stylem. Měl jsem svého fitness trenéra, výživového terapeuta, studoval jsem angličtinu, bez ní v lize nemůžete fungovat, navíc jsem snil o kariéře mezinárodního rozhodčího. A také jsem si platit terapie u psychologa,“ říká Cihlář. Chce tím demonstrovat, že pro něj bylo rozhodcovství všechno a nikdy by neudělal něco, co by jeho kariéru mohlo ohrozit.
Cihlář se brání, prý patnáct let pracoval na tom, aby se posunul mezi profesionální sudí a jeden zápas (onen Vltavín vs. Vyšehrad) na tom nemohl nic změnit. „Moje kariéra skončila poté, co jsem dostal trestní oznámení v souvislosti s výkonem funkce rozhodčího.“
