PAVEL BÁRTA - Taky jste se tak strašně nudili? Slibovali nám hory doly. Aleš Hemský, Tomáš Vokoun, Brad Richards. Ti všichni měli v NHL měnit dres, teď už tedy zaručeně. Aspoň to se nám snažili namluvit všichni ti komentátoři a experti, jen aby nezůstali pozadu.
Den přestupové uzávěrky ukázal, že to zase byly jen řeči. Místo smršti zavládlo bezvětří. Čas, kdy se na hráčském trhu NHL očekával největší cvrkot, se změnil v dobu velkého nicnedělání.
Z titulků křičela jména jako Penner, Arnott, Boyes. Tohle nejsou zrovna pěšáci, ale nic tak zvláštního se zase o přestupové deadline v NHL nestalo. Kdo se rozhodl sledovat dění na hráčském trhu v posledních hodinách před zvoněním, může si nadávat, že zbytečně marnil čas. Další přesuny byly víceméně okrajové, spousta zaručených zvěstí se nepotvrdila.
Nudu se snažili po svém rozstřihnout aspoň přičinliví diskutéři na sociálních sítích. Začali se vydávat za experty renomovaných médií a pod jejich jmény se snažili namluvit tu, že Dustin Penner právě zamířil z Edmontonu do Montrealu, tu, že Richards balí v Dallasu a odchází do Toronta. Korunu tomu všemu nasadil falešný Pierre LeBrun, který označil skutečného glosátora televizní stanice ESPN LeBruna za podvrh. Ale kdo se v tom taky má vyznat...
Nejvíc vyklidila kabinu Florida, která postupně pustila sedm hráčů, včetně Radka Dvořáka, jenž se stal hráčem Atlanty, a Michaela Frolíka, který před třemi týdny zakotvil v Chicagu. Výprodej nepostihl Tomáše Vokouna. Se svým příjmem a za současných omezení daných zavedením platových stropů je v současné době víceméně neprodejný.
Za Hemského zase chtěl Edmonton od Los Angeles juniorskou superstar Braydena Schenna. Penner nakonec nepřišel o moc laciněji, ale byl to obchod, který oběma klubům dával větší smysl. I Ladislav Šmíd a Radek Martínek, o nichž se spekulovalo, se nakonec taky pakovat nemuseli.
Nevyskytl se ani žádný trejd, který by si zasloužil držet se několik dní v hlavních zprávách a dal se považovat za poslední nezbytný krok k dobytí stříbrného pokladu.
Nepřišla tak zásadní výměna, jakou se už před mnoha lety stal třeba příchod Rona Francise do Pittsburghu před prvním triumfem Penguins ve Stanley Cupu v roce 1991 přesun obránce Larry Murphyho do Detroitu na jaře 1997, kdy Red Wings vybojovali pohár po 42 letech.
O deadline bylo mrtvo i proto, že to hlavní se odehrávalo v předchozích dnech a týdnech. Čtyřsměna mezi Coloradem a St. Louis nebo prozření Tomáše Kaberleho, že v Torontu stejně nic nevyhraje a následný souhlas s přesunem do Bostonu.
Podle komentářů na výměnách vydělal Washington ještě víc, přesto bych vsadil právě na Bruins. Ostatně, Ray Bourque na jaře 2000 opustil Boston a odešel do Colorada, kde měl tehdy větší šanci ještě něco dokázat. Stanley Cup nezískal hned, musel si počkat ještě rok. Ale právě on byl taky ten poslední, dosud chybějící článek.
Související články
