Plzeň musí z home office vyrazit do pralesa. Jinak skončí
Na plzeňský tým dolehl dlouhý home office. Olomouc po debaklu v posledním utkání základní části čekala dlouhá cesta domů a pak zase zpátky na západ Čech. Indiáni zůstali doma a probírali, jak série s Hanáky bude těžká. Teď je ženou někam, kam si nepřejí. Naplňují se scénáře, na které nechtěli ani pomyslet.
Pořád cosi chybí. Ofenzivní lídry Plzně drží okovy tuhé obrany, vidět jsou nejvíc u zmařených šancí a ve frontě na trestnou lavici, zbytek většinou tápe.
Z kompaktní olomoucké jednotky jen semtam někdo vystrčí hlavu. V týmu není velký rozdíl mezi první, druhou, čtvrtou lajnou, na play off se však zatím jeví líp uzpůsobený. Nezáleží, kdo dá gól, hlavně, že ho dá. Hanáci se drží hesla, které nosí na dresech. „Všeci spolu.“ Pomohlo jim, že se vstup do utkání pokaždé povedl a bylo to i proto, že za tím prostě šli. Napodruhé pak už ani nevypadali tak upachtěně, okamžitě se nezatáhli, a pokud potřebovali Plzeň vystrašit, v pravý čas vystrčili tykadla.
Prosekat se před olomouckou branku je jako klestit si cestu pralesem. A jakmile už se Plzni něco povedlo, praskla hůl, nesedl puk, mužstvo srazil gól nebo faul. Zatím to byla bezradnost, jako by na ni padl tvrdý lockdown. Teď vyjede po delší době ven. Musí vyrazit do pralesa. Potřebuje vystrčit hlavu, dostat nějaký impulz, aby ještě něco změnila. Nic jiného jí ani nezbývá. Jinak v sobotu skončí.
