Opilý Limberský? Logický důsledek chování Šádka, Berbra a spol.
Opil se, naboural, utíkal, nadával. Tohle všechno stihl reprezentant a lídr Viktorie Plzeň, David Limberský během čtvrteční noci. Přitom si měl striktně hlídat životosprávu, aby jeho tělo po zápasech s Kazachstánem a v Lotyšsku, co nejrychleji zregenerovalo a bylo připravené na plnohodnotný trénink a na blížící se ligový zápas. Tak zněl jasný úkol profesionála Limberského. Jenže dotyčný udělal opak. Proč?
Protože je k tomu, stejně jako jeho tuzemští fotbaloví kolegové, vychováván zkaženým prostředím. Vzpomeňme na konec minulé sezony. Ve Štruncových sadech se oslavoval mistrovský titul a generální manažer Adolf Šádek představoval nové šampiony. Veřejně přiznal, že většina plzeňských hráčů si neláme hlavu se životosprávou. „Čeští profíci nejsou úplně profíci. I proto jsme třeba zavedli předzápasová soustředění i pozápasová soustředění a předcházíme různým nechtěným záležitostem.“
Davida Limberského vykreslil takto: „Je to srdcař, nejlepší levý obránce v Česku. Ale musíme ho držet nakrátko. Pomalu, abychom mu dali gps nebo bodyguarda. Zpočátku jsme spolu bojovali. Několikrát mi s Milanem Petrželou foukali do balónků. Byli tehdy zelenější než balónky, do nichž dýchali.“
Šádek tím nevědomky přiznal vlastní totální selhání v roli generálního manažera. Nejvyšší výkonný šéf v klubu má za povinnost nastavit ve fotbalové firmě profesionální prostředí, ve kterém bude místo jen pro opravdové profesionály a ne pro potenciální alkoholiky. Kdyby to udělal, nemusel by zavádět pozápasová soustředění a nasazovat na Limberského bodyguarda.
Ale tohle ho vůbec nenapadlo. Protože vyrostl ve stejném prostředí jako Limberský. Je to prostředí, které popsalo již mnoho kauz. Všichni si pamatují na kapříky, hrušky, jablka, kterými se upláceli rozhodčí, aby z rovného hřiště byla na zakázku udělána nakloněná rovina. Všichni si pamatují na cinklé jaro, kterým se oháněl současný předseda fotbalové asociace Miroslav Pelta.
A konečně všichni vědí, jaké zvrácené impérium si z českého fotbalu přes rozhodčí vybudoval svazový místopředseda Roman Berbr.
Konkureční boj, který je motorem vývoje, se tak zvrhnul v boj o zákulisní moc. Nejvýstižněji to vystihuje známé heslo z jedné korupční aféry: Silnější pes mr…. Důsledkem toho je, že o úspěchu nerozhoduje kvalita na trávníku, nýbrž vybojované pozice ve zvrácené chobotnici, jež ovládá český fotbal.
Hráči tedy nemusí pracovat jako profesionálové. Jejich resty v tréninku nebo v životosprávě přece vykompenzuje vymyšlená penalta či neodmávaný ofsajd. Tak proč by chodili brzy spát, jedli zdravě a báli se toho, že když to nebudou dělat, dostanou na minutu padáka a budou se muset živit jinak.
Jinými slovy: lídři českého fotbalu jim vytvořili svým pokřiveným myšlením a jednáním krásné bydlo. V Česku nejspíš momentálně není lepší zaměstnání než být profesionálním fotbalistou. Nebo lze ještě v jiném oboru vydělat nádherné peníze za minimum úsilí?
Český fotbal se tímhle ničí. Proto opakovaně nemá zástupce v Lize mistrů, proto neprodává žádné hráče do špičkových zahraničních klubů. A když se přece jen najde jedinec, který se vzepře prostředí a po všech stránkách na sobě maká, po přestupu do ciziny zjistí, že to bylo málo a pokud bude chtít v téhle konkurenci vydržet, musí přidat.
Naposledy se o kruté pravdě přesvědčil Pavel Kadeřábek v Hoffenheimu. Přestoupil tam ze Sparty, tedy z elitního českého klubu a jako jeho nejlepší hráč, který se nažil pracovat profesionálně. Takže by měl být na bundesligu nachystaný. Přesto z Německa hlásí: „Trénuje se tu víc a tempo je tu třikrát vyšší.“
Bohužel, jeho vzkaz mocní v českém fotbale nejsou schopni vyhodnotit. Kdyby ano, už dávno by zametli se všemi, kdo kazí základní princip sportu, tedy férové soutěžení. Aby opravdu vyhrávali ti nejlepší a poražení se museli chytit za nos a dumat nad tím, v čem se mají zlepšit, aby příště vyhráli oni.
Jenže Pelta, Berbr a spol. si sami rybník, kterým jim stále slušně vynáší, nevypustí. A majitelé klubů, obchodní partneři, kteří jim tuhle smutnou švandu platí, také nechtějí nic změnit. Jasně to deklarovali nečinným postojem k čerstvé kauze Berbr.
Připravme se tedy na další bouračky opilých českých fotbalových profesionálů a modleme se, aby při nich neumírali lidé.
Že realita není tak hrůzostrašná, když národní tým postoupil na EURO 2016? Nezapomeňme, že si mistrovství Evropy zahraje poprvé v historii 24 celků. V těchto mantinelech je třeba vystoupení Vrbova celku vyhodnocovat.
