Když v zimě přicházela jedna nabídka za druhou, Adolf Šádek cenovku Michaela Krmenčíka šponoval nahoru, co to šlo. Nakonec narostla do monstrózních výšin, odmítnuto bylo patnáct milionů eur (podle aktuálního kurzu 381 milionů korun)! V plzeňských podmínkách celkem luxus, ale zájemcům v čele s Leedsem, Bordeaux či Newcastlem se odolalo.

Dá se tomu rozumět – u Šádka, respektive klubového majitele Tomáše Paclíka, zkrátka převážily sportovní důvody nad finančními. Plzeň kráčí za mistrovským titulem, a zejména přímo do základní skupiny Ligy mistrů. Jen touto kvalifikací připluje do kasy téměř 400 milionů korun. A to není málo.
Ovšem zimní počínání v sobě skrývá také riziko, že o Krmenčíka zájem opadne a v létě (nebo jiná transferová okna) už se ho nepodaří zpeněžit tak zajímavě, jako se nabízelo v zimní přestávce. Navíc – nezapomínejme, že po sezoně se v Rusku odehraje mistrovství světa. Vycházíme-li z předchozích zkušeností, závěrečný šampionát dramaticky rozhýbe přestupní trh. Akorát s jinými hráči, protože český národní tým se, jak známo, nekvalifikoval.
Do toho Krmenčíkova výkonnostní křivka nabrala lehce sestupný trend, což se odrazilo takřka ve všech aspektech jeho hry, a poslední dva zápasy plzeňské Viktorie začal pouze na lavičce.
Samozřejmě že nemusíme hned malovat čerta na zeď. Mohlo jít pouze o signál Pavla Vrby, kterým hráči pohrozil, že ani jeho místo není neotřesitelné. A třeba právě tohle Krmenčíka vyvede z letargie. Do konce jarní části sezony stále zbývá dost zápasů na to, aby nabral podzimní formu a byl pro zájemce atraktivní komoditou jako ještě nedávno. Ostatně kuloáry šly i takové zprávy, že Newcastle byl ochotný pojistit si k Krmenčíka o půl roku dřív s tím, že by k přestupu došlo až 1. července.
A koneckonců, proč by nadaného forvarda nemohl nakopnout blížící se turnaj v Číně, kam přiletěl s českou reprezentací? Karel Jarolím nad ním hůl nezlomil, a jestli se mu podaří střelecky prosadit třeba hned v pátek proti silné Uruguayi… Asi bychom těžko hledali lepší příležitost.