Hovorka byl konečně trefa. Pardubice leží na přístrojích, ale naděje stoupla
Dělat velké soudy o baráži, kdo se po dvou zápasech určitě udrží a kdo nemá šanci, je nesmysl. V pokladnici leží pořád 30 bodů, na které si může sáhnout i Kladno, které je zatím na nule. Jedna věc ale upoutala stoprocentně. Pardubice vyhrály dvakrát po sobě v základní hrací době, což se jim v extralize nepovedlo ani jednou.
Kdyby to byl pacient v nemocnici, v pátek dopoledne byste řekli, že jde o maroda, který má všechny nemoci světa, plus ještě jednu úplně neznámou. Od neděle mohou příznivci Dynama živit naději, že se na smrt nemocný lazar dá pomalu dohromady, časem. Najednou už jeho setrvání v extralize nevypadá tak beznadějně, byť primář nemocnice má na komplikace velký vliv.
Vedení v čele s Dušanem Salfickým mělo při hledání nových hráčů podobnou úspěšnost jako snajpr z pouti, který se snaží s křivou muškou vystřelit medvěda. Pálí hodně, pálí vedle. Ale minimálně v případu Marka Hovorky se dá mluvit o zásahu.
Vousatý bojovník byl v obou barážových zápasech klíčovým mužem ofenzivy, neutavitelným válečníkem. Navíc ty emoce, když v Kladně po gólu radostí přeletěl mantinel na střídačku? Vidíte, jak bere cíl zachránit klub v soutěži za svůj. Není to jen přijít, zkásnout, pokrčit rameny, sbohem, ať se děje, co se děje.
K tomu ideálně načasoval formu i brankář Ondřej Kacetl, on je další důvod, proč Dynamo vyhrálo dvakrát v řadě. Pacient je ale pořád na přístrojích, dýchá za něj mašina. Jen stoupla naděje, že přežije.
