Když zahodíte dres svého týmu a podíváte se na práci Filipa Pešána neutrálním pohledem, vždycky dojdete k jednomu výsledku. Ví, jak vybudovat úspěšnou organizaci. Liberec je důkaz. Samozřejmě, párkrát si při cestě na současnou silnou pozici namlátil. Ale protože se z chyb, které naseká v práci každý, poučil, neopakoval je a měl důvěru, vyrostl pod Ještědem kolos.
Slyším rýpnutí, že to takový zázrak není, protože kdyby ano, Liberec by vyhrával extraligu přeci každý rok. Ale to je nesmysl. V hokeji je víc proměnných, nejsou to šachy. Klíčové je, že klub pod jeho vládou začal fungovat, stal se silnou značkou na pevných základech. Když se bavíte s rodiči, stojí o to, aby jejich děti hrály za Liberec. Ano, v klubu jsou peníze. Ovšem ty měla třeba i Sparta a podívejte se, kde se poslední roky topí.
Proto si myslím, že má cenu zahodit ego a Pešánovy vize přijmout. Neříká nesmysly, ale věci ověřené praxí. Postupně na svazu rozjede to, co v malém vybalil v Liberci. Přijde důraz na detaily, na dodržování pravidel. Obklopí se lidmi, kterým bude věřit. Tohle ovšem neznamená, že od teď začne Česko válcovat Evropu a nahánět Kanadu. Rozjíždí se akce, která bude trvat.
V první řadě půjde o změnu myšlení. Vlastně můžete být spokojeni, že je pořád hodně týmů pod vámi. Ale otázkou je, jestli není lepší se ptát, proč je někdo vůbec nad vámi? Kdo není spokojený sám se sebou a nespí, ten se vyvíjí, nepadá dolů.
Český hokej měl roky problém s tím, že když se ozval někdo s kritickým názorem, byl nepřítel. Kritické myšlení je však základem progres. Kdyby Kanada nehledala u sebe chyby, neutíkala by ostatním jak utržený vagón. Kdyby Švédsko nepřiznalo, že má problém s obránci, nikdy by v NHL nehráli Karlsson, Klingberg, Dahlin a Hedman. Česko tohle může dokázat taky.
Důležité je, že z Pešána cítíte, že každý svůj krok chce mít podložený kvalitními výstupy. Tím pádem se minimalizuje riziko, že se spletete. Hurá akce a emoce, že se spustí projekt, na který se pak roky nedohlíží a on si žije svým osudem, by už měly být pravěkem. Díky datům a informacím, které chce sbírat, zase bude umět čelit oponentuře, až uslyší, že se mají věci dělat jinak.
Český hokej se může odrazit nahoru. Má to jednu podmínku, kterou zmínil i sám Pešán na konferenci. Je potřeba přestat švejkovat. Ten, kdo obešel pravidla, něco si zkrátil, vykoumal, jak se nenadřít a dojít do cíle, není vítěz. To je posera a lenoch, žádný hrdina.
Způsob, jak na semináři vystupovali bývalí skvělí hráči Petr Hubáček, Petr Nedvěd , Václav Prospal a další, je dobrý signál, že prostředí nad Pešánovou vizí nemávne rukou. Nemělo by zaznít: „Ať si mele co chce, u nás to děláme lépe.“ Jestli ano? Tak není pomoci. Jednou se na nás dotáhnou Švýcaři a bude dobře, protože pod Českem bude pořád ještě Rakousko.
Témata:
extraliga, reprezentace, trenéři, šéftrenér, Liberec, sport, český hokej, hokej, Filip Pešán, Hokej na Heureka.cz
Související články
