Blogy
Začít diskusi (0)

Na první dobrou to logiku dávalo. Dmitrij Jaškin kývnul Arizoně za dobré peníze (3,2 milionu ročně). Čekal tam na něj generální manažer Bill Armstrong, který v roce 2011 dělal šéfa skautingu v St. Louis. Vypadá slibně, když vašim šéfem má být chlápek, který se podílel na tom, že vás dříve organizace draftovala do NHL. Minimálně vás zná, ví, co ve vás je.

Výhled se mohl pro Jaškina malovat nějak takhle: Coyotes sice moc zápasů nevyhrají, chtějí sbírat drafty, o Stanley Cup se tady bude hrát tak za 8 let. Ale pokud dostane prostor se ukázat? Může být i tragická sebranka z pouště výtahem nahoru. Když tady přesvědčíte, že umíte dávat góly i v NHL, přijde po sezoně zájem odjinud. Nebo ho klub vymění za drafty před uzávěrkou přestupů rovnou.

Zní to hezky.

Jenže když jste se před sezonou podívali na soupisku Arizony, problém se dal tušit. Nechápete, proč klub Jaškina vůbec podepisoval. Znal ho vůbec? Opravdu ho plánoval využít? Jeho místo je kolem branky, tam umí číhat, přetahovat se a dávat špinavé góly.

Rozhodně není typem hokejisty, který si vezme někde u půlky puk, zbytek projede sám, vymíchá brankáře a puk pověsí pod víko. On potřebuje vedle sebe kreativního hráče, mozek, pak se jeho síla ukáže naplno.

Bez kvalitní podpory je zase jen svalnatým chlapem, který se dovede srážet. Takhle ho viděla NHL před jeho odchodem do Ruska. Svádí to nakonec k dojmu, že ho Armstrong Jaškina sice asi dobře znal, ale vůbec ho neplánoval využít. Nevytvořil mu podmínky, aby zazářil. Kdo ví, jestli se v téhle sezoně dostane ještě do akce. Možná se jeviště s nejlepší ligou světa zase zavře.

Začít diskuzi