Hradec na hraně vypadnutí. Spadla mu disciplína a Boleslav má rada divočinu
Před sérií Mountfieldu s Mladou Boleslaví nebyl jediný důvod čekat hradecké potíže. Vítěz základní části neměl v závěru dlouhodobé soutěže žádný problém. Nikdo se mu nezranil. Z týmu jste cítili dobrou energii. V klidu si odpočinul, pak rozjel tréninky. Najednou prohrává 1:3 na zápasy se soupeřem, který měl být vyšťavený po pětizápasové bitvě v předkole. Jedna porážka a sezona končí. Hradec stojí na hraně.
Znovu je potřeba smeknout před nezdolností a kondicí Mladé Boleslavi. Nicméně Hradec si za svůj hrozící malér může hodně sám. V první řadě musí vyřešit, jak se chová. Disciplína spadla na nulu. V celé sérii vyrábí zbytečné fauly. Jednou je to přestupek v útočné třetině, příště pitomá sekera do hokejky na zadním mantinelu, jindy oplácení nebo krosček na hlavu uprostřed hřiště. Výčet je hodně dlouhý. Pokud děláte takové pitomosti, vyhrát nemůžete. Jsou to hrubky, které vás odvedou od zápasu, navíc vypadáváte z tempa.
Teď se nejeví moc reálně, že by Mountfield vyhrál třikrát v řadě a ani jednou nezakopl. V základní části to uměl, jenže... Mohl se spolehnout na Oksanena. Mohl se spolehnout, že góly dovede nasázet útok Aleše Jergla. Mohl se spolehnout, že občas proletí do brány dělovka Filipa Pavlíka. Mohl se spolehnout na svůj nepříjemný hokej, že se soupeř nevyjede z vlastního pásma. Mohl se spolehnout na své velké obránce, že před vlastního gólmana jen tak někoho nepustí. Vidíte? Tohle všechno by musel do dvou dní zase otočit a hlavně už ani jednou neprohrát. Ne, není to nemožné, dlouhodobá část ukázala, že Hradec má velkou kvalitu. Jenže jako kdyby všechno dobré odešlo s oslavou pro vítěze základní části.
Navíc má Mountfield jeden zásadní handicap v tom, že proti němu stojí soupeř, který má svůj styl založený na rychlosti, bleskovém otáčení hry a výborném pohybu. Tím pádem pro Boleslav neznamená Hradec zase tak extrémní problém, dovede hrát podobně svižně. Soupeř Mountfieldu se divočiny nebojí, naopak. Má ji rád.
A pak je tady ještě jeden mínus. Na play off přišel jako hradecká jednička Filip Novotný, jenže ve druhém zápase utrpěl brankář zranění, nejspíš si natáhl třísla. Henri Kiviaho je velmi slušná dvojka, ale nemáte z něj pocit, že dovede to samé, co Gašpar Krošelj na druhé straně. Když je potřeba, tak branku zavře, předvede zázračnou věc, udrží chvíli výsledek, aby se tým před ním uklidnil, když se trápí. Přišlo mi, že Novotný k tomu má mnohem větší předpoklady. Jenže ten není.
