Ukázat na špínu ve fotbale bude po Křetínském zase těžší
Pokud vyšumí kauza spojená symbolicky s černou kabelou Daniela Křetínského do ztracena, neznamená to, že si český fotbal může zhluboka oddechnout. Přijde mi to spíš jako vhodný moment pro rozpačité zakašlání.
Rozhodně totiž nepůjde tvrdit, že je nyní všechno v pořádku a na majitele Sparty se dívat jako na hlupáka. Dnes nenajdete asi nikoho, kdo by mohl být stoprocentně přesvědčený, že ve fotbalových strukturách se vždy postupuje jen čistě a férově. Tak to vlastně nikdy nebylo a ani nikdy nebude.
Stačí připomenout, jaká nejistota panovala v minulých týdnech, než šéf protikorupční policie oznámil, že místo důkazů Křetínský doručil pouze "osobní věci."
Dozvěděli jsme se o několika nových zákulisních hráčích, jako je třeba bývalý manažer Čáslavi Martin Svoboda alias Chřestýš, který neurčitě tvrdil: "Musí se cítit ohrožena řada lidí." Takže i on určitě tuší, že od Křetínského nešlo o bohapusté fámy.
Za špatný signál lze nyní považovat, že na fotbalové scéně přibývá skandálů, které nejdřív připomínají nevybuchlou bombu a nakonec splasknou jako nafouknutý papírový pytlík.
Kromě aktuální aféry připomeňme nedávnou ságu týkající se obvinění z úplatku, které vznesli střížkovští Bohemians proti Olomouci. Ani během ní se nevyskytly žádné prokazatelné důkazy, její aktéři dostali tresty, některé z nich potom soudní i fotbalové orgány zase rušily.
O jablkách, hruškách, či kaprech jako za dob Ivana Horníka se po telefonu už prostě přestalo mluvit. Pro všechny bafuňáře s nekalými sklony se stal Křetínského výstřel signálem, aby si dávali zase o něco větší pozor.
Odhalit nepravosti v nejpopulárnějším sportu už není tak snadné jako dřív. Vlastně to bude pořád těžší a těžší. Jen doufejme, že nikoliv nemožné.
