Soud nemusí dělat skoro nic. Český fotbal si umí škodit sám
Opakuje se to znovu a znovu. Je smutné, že se český fotbal dokáže sestřelit svoji slabou reputaci znovu o stupínek níž – a to sám od sebe. Naposledy k tomu přispělo dění u soudu, kterému se nepodařilo prokázat korupci u sudích, kteří řídili před dvěma lety zápas Plzně v Jablonci.
Všechny zúčastněné strany přitom paradoxně mohou odcházet ze soudní síně spokojené po osvobozujícím rozsudku pro šedou eminenci Martina „Chřestýše“ Svobodu a dva rozhodčí.
Obžalovaní se vyhnuli podmíněným trestům a vzhledem k tomu, že neexistují žádné přímé důkazy, je téměř stoprocentně jisté, že na tom nic nezmění ani projednávání celého případu u odvolací instance. Martin Svoboda tak dál může opakovat, jak je ryzím fotbalovým nadšencem.
Také v Plzni určitě mají radost z toho, že všechna podezření spojená s Viktorií padla pod stůl a mohou příběh prezentovat jako spiknutí proti úspěšnému klubu.
Ale i ve Spartě nemusí zdaleka pokládat kauzu za fiasko, přestože se definitivně ukázalo, že pověstná Křetínského kabela splaskla. Také Peltova slova o tom, jak je „zdrcenej“ po rozhovoru s šéfem Sparty, vyznívají dnes přehnaně dramaticky.
O tématu se však začalo veřejně mluvit a vyneslo se z fotbalového zákulisí. Sporných situací ve prospěch Plzně pak na stadionech skutečně ubylo. A o to šlo klubu z Letné asi nejvíc.
Jen těžko ale zdlouhavý proces mohl vylepšit image fotbalu. Všem fanouškům, kteří jeho průběh sledovali, nabídl nelichotivý obrázek. Stačilo jen vypovídající popíchnout.
Fotbalové zákulisí vyznívá jako zatuchlá bažina, ve které jsou všichni se všemi tak nějak kámoši, ale zároveň se nikdo neštítí připravit na druhého podraz. Prostě dost pochybná pověst českého fotbalu dostala další tvrdý zásah.
