MS každé dva roky? Jsem proti. Proč příliš mnoho fotbalu škodí?
„Pohledy fotbalisty“ je sloupek Philippa Lahma v německém internetovém magazínu Zeit Online. Kapitán mistrů světa a turnajový ředitel EURO 2024 v něm analyzuje fotbalová témata a hovoří o jejich strategické důležitosti pro společnost, ekonomiku a politiku. Sloupek je publikován v několika evropských zemích ve vybraných médiích, mezi která patří i deník Sport. Dialog s Lahmem vede sportovní redaktor Zeit Online Oliver Fritsch, pro Sport Magazín a iSport.cz přeložil David Pávek.
Nikdy předtím nebylo k vidění tolik fotbalu. Každý den někde někdo s někým hraje, a vy to můžete sledovat kdekoli na světě na všech možných zařízeních – živě, ze záznamu, v sestřihu, na YouTube, či Twitteru. A bude toho ještě víc. Liga mistrů bude brzy organizovat přes sto zápasů ročně. Naše kolektivní pozornost, jak to věda nazývá, se mezitím zhoršuje, ale tenhle trend je těžké zastavit.
Plán prezidenta FIFA Gianniho Infantina a jeho poradce Arséna Wengera může vést k dlouho očekávané nadměrné spotřebě. Chtějí mistrovství světa každé dva roky místo čtyř. EURO a podobné kontinentální turnaje by se dříve či později pravděpodobně přizpůsobily tomuto rytmu, takže v budoucnu bychom každý rok měli velký mezinárodní turnaj. Dosud byla vždy roční pauza.
Proti tomuto projektu protestuje UEFA i mnoho evropských svazů a klubů, a stejně tak fanoušci a někteří hráči. Jako turnajový ředitel EURO 2024 se k nim přidávám. Zkrácení cyklu MS by všem poslalo zprávu, že fotbal je jen o penězích. Velká sportovní událost potřebuje trpělivost a čas. To je pro jejich udržitelnost naprosto klíčové.
Příliš mnoho fotbalu může fanoušky negativně ovlivnit. Velké turnaje jsou navždy zakotveny v jejich vzpomínkách a utvářejí mnoho životních příběhů. Řekové o sobě celé čtyři roky od 2004 do 2008 mohli tvrdit, že jsou evropskými šampiony. Portugalci pět let, Španělé osm. Od roku 2014 di 2018 byli světovou jedničkou Němci. Zrychlení cyklu by tyhle zážitky a vzpomínky udělalo zaměnitelnými. Každoroční turnaj by byl něco jako jen další sociální síť nebo streamovací platforma, co si přidáte na mobil.
Příliš velké množství fotbalu by velmi zasáho hráče. „Když hrajete každé dva roky, je to zátěž na psychiku,“ řekl o Infantinově nápadu Thierry Henry, který za Francii odehrál sedm velkých turnajů. „Odjížděl jsem z těch akcí mentálně zdrcený.“ Co má na mysli? Hraní za národní tým je specifická disciplína. Nehrajete tolik pro peníze, ale spíš pro svou zem a fanoušky. Jde s tím ruku v ruce spousta zodpovědností, je to vyčerpávající. Sám jsem ukončil reprezentační kariéru v roce 2014 po svém šestém turnaji. Rozhodnutý jsem byl už dlouho předtím, protože tahle dvojitá zátěž je extrémně náročná. V klubu jsem vydržel o tři roky déle.
Až moc fotbalu také uškodí přidané sociální hodnotě našeho sportu. Infantino a Wenger zřejmě přehlížejí rozdíly dvou soutěžních formatů. Klubový fotbal víc totiž připomíná byznys – je více měřitelný a digitalizovaný. Liga mistrů už je součástí zábavního průmyslu.
O to důležitější je kontrast s národními týmy. Reprezentace musí zůstat součástí společného dobra. Mistrovství světa je víc než byznys, je to místo, kde se všichni fanoušci fotbalu můžou potkat. Fotbal tu vytváří spojení se všemi lidmi.
Aby i EURO 2024 mohlo být slavnou událostí pro všechny, a aby si celá země mohla turnaj užít, musí německý tým podat adekvátní výkony. Ale není to výzva jen pro fotbalisty, ale i pro nás organizátory. Spolu se svým týmem tak prosazujeme iniciativy, které přesahují sportovní rámec. Chceme podpořit amatérské a dětské fotbalisty, pomáhat klubům na grassroots úrovni, aby lidé měli radost a zápal pro dobrovolnickou práci v nich a počty členů se rozšířily, jako se stalo po MS 2006. EURO by mělo být pro grassroots úroveň katalyzátorem. Takovou příležitost nesmíme promarnit, i velká země jako Německo dostane takový turnaj jen jednou za dvacet, třicet let.
EURO 2024 GmbH, společná firma UEFA a německého fotbalového svazu založená pro organizaci mistrovství Evropy, vytvořila strategii sociální zodpovědnosti, aby mohla splnit stále přísnější ekologické požadavky. Chceme fotbal přivést zpět mezi obyčejné lidi, do středu společnosti. Právě fotbal je ideální pro debaty o diverzitě, inkluzi a rovnoprávnosti. I tento sloupek, který je vydáván ve více než 25 zemích, by tomu měl přispět.
Jak dále podtrháváme naše motto „Spojeni fotbalem“? Přivedl jsem k nám Célii Šašičovou coby mou rovnocennou partnerku. Ví vše o samotných kořenech fotbalu a dokázala všechno: vyhrála Ligu mistryň, je dvojnásobnou mistryní evropy, nejlepší střelkyní i nejlepší evropskou fotbalistkou roku. Coby ambasadorka mistrovství Evropy bude součástí výkonného výboru německého svazu a vezme si na sebe, stejně jako já, velkou zodpovědnost. To je dobrý příklad naší federace a její budoucnosti. Ženy a muži by si měli být rovni, ale někde stále nejsou – například ve fotbale.
Velká sportovní akce si žádá důkladnou přípravu, co se týče infrastruktury i intelektu. Budeme mluvit s mnoha lidmi, vyjednávat s mnoha institucemi. O tom, co je fotbal, čím by měl být, a čeho může dosáhnout.
Pokud chcete věci změnit a určovat jejich směr, potřebujete čas. Každé dva roky by to prostě nefungovalo. Relevantnost a kredibilita turnaje by jinak utrpěla, fotbal by ztratil svou moc, a mistrovství Evropy by nebylo ničím víc než obyčejnou zábavou.
