Video se připravuje ...
KOMENTÁŘ PHILIPPA LAHMA | Probíhá čtvrtfinále mistrovství světa a všichni mluví o Maroku. Mezi posledními osmi je počtvrté v historii africký a poprvé arabský národ. Z pohledu geografie je to pravda, ale z hlediska fotbalové kultury je Maroko evropské. Jedna z hvězd Ašraf Hakimí z PSG se narodil v Madridu a hrál ve všech mládežnických týmech Realu. Druhý, Hakim Zijach z Chelsea, vyrostl v Nizozemsku a proslavil se v Ajaxu Amsterdam.
Maroko, jehož pobřeží je dobře vidět z Andalusie, přizpůsobilo svůj fotbal španělskému stylu tiki-taka. Hráči jsou lehkonozí, obratní, flexibilní, technicky dobří. Tým obětavě brání, odvážně kontruje. „Musíme kopírovat hru Evropanů,“ říká reprezentační trenér Walid Regragui, „a vnést do toho naše vlastní hodnoty.“ Dopadlo to tak, že Maroko v osmifinále vyřadilo Španělsko...
Španělsko a Německo jsou venku, Itálie na turnaji vůbec není, tři z pěti evropských mistrů světa se na šampionát už jen dívají doma. Přesto Evropa v Kataru zvítězila. Téměř všichni důležití hráči osmi zbývajících týmů jsou zaměstnáni evropskými kluby a formováni tamní nabitou konkurencí. Ve hře jsou také Argentina a Brazílie, dva jihoameričtí giganti, kteří dlouho nezískali titul, ale jsou vždy silní. Fotbalový svět se tedy nezměnil. Maroko je – ne tak velké – překvapení, které se vždy stane a které přidává na již tak velké atraktivitě fotbalu.
Argentina je pro mě na tomhle mistrovství světa absolutně top. Všichni hráči zvládli základní ctnost fotbalu, hru jeden na jednoho, defenzivně i útočně, agresivně, ale férově. Tyto individuální dovednosti, které se ztratily ze zřetele v debatách o taktice a systémech, jsou to, co se počítá, pokud chcete vyhrát. Argentinští hráči ukazují bezpodmínečnou intenzitu. S mnoha fanoušky tvoří jednotu, protože vidí, že na hřišti je tým. A protože vidíte, proč hrát fotbal.
Trenér Lionel Scaloni má vše pod kontrolou. Normálně jsou národní týmy méně kompaktní, protože spolu trénují jen zřídka. Ale Argentina funguje harmonicky jako klubový tým ve formě à la Liga mistrů. Její plán je založený defenzivně, na snaze neustále získávat míč nahoře, takže je zároveň proaktivní. Současně Argentinci dokážou balon udržet na svých kopačkách. Kromě toho Scaloni hodně přemýšlel o tom, jak integrovat naprosto prvotřídního pětatřicetiletého Lionela Messiho. V rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung řekl, jak se na začátku úmyslně obešel bez něho, aby si tým mohl najít svou cestu, nezávislou na takové hvězdě. A pak ji do mužstva začlenil.
Argentina a Messi našli neobvyklou a vzrušující dělbu práce. V roce 2014, kdy s námi Němci prohráli ve finále mistrovství světa na Maracaná, Messiho spoluhráči jako by čekali, že vše vyřeší sám. V roce 2022 za něj hrají – a on čeká na svůj okamžik. Takové příběhy vytvářejí přidanou hodnotu nad rámec sportu. A Scaloni ukazuje, co znamená vedení s odborností. Dá se očekávat, že jednou bude trénovat evropský velkoklub. Pyrenejská kultura držení míče spojená s mentalitou Jižní Ameriky – ve světovém fotbale sotva může být něco lepšího.
Evropa se od Argentiny a Jižní Ameriky jistě může něco naučit. Německo má spoustu talentů, ale chybí mu řád a plán. Itálie je opakem, struktura tam je, chybí jí však odvaha a propracovanost ofenzivních akcí. Španělsko má vynikající styl, ale touha jít jeden na jednoho mu trochu chybí, stejně jako bojovnost. V Kataru hrálo s tiki-taka, které se, jak víme, obejde bez střílení gólů. V Německu se říká, že fotbal je dětská hra, protože vše, co potřebujete, je míč a dva školní batohy jako tyče. Ve Španělsku školní batohy ani nepotřebujete. Je však hezké a atraktivní pro hráče i fanoušky obehrát soupeře nebo mu vzít míč, nenechat ho projít kolem vás. Maroko to opět ukáže ve čtvrtfinále proti Portugalsku. Fotbal je hra založená na boji.
Ve čtvrtfinále chybí pořadatelé mistrovství světa 2026, které se opět nebude konat v Evropě, ale ve třech rozvíjejících se fotbalových zemích. Mexiko, hostitel v letech 1970 a 1986, chce nový impuls, v USA nyní fotbal zapouští hlubší kořeny kvůli demografickému vývoji v důsledku nárůstu počtu Hispánců a v Kanadě je na vzestupu. Takový vývoj by měl být posílen pořádáním turnajů a tím, aby Evropa přenesla svou fotbalovou kulturu do světa.
Fotbal může mít demokratický efekt. Téhle hře se věnuje mnohem více lidí než tenisu nebo volejbalu, způsobuje méně zranění než americký fotbal a je to prostě skvělá zábava. V Severní Americe by mohl vzniknout druhý velký fotbalový trh. To by zase mohlo ovlivnit Jižní Ameriku a Evropa by získala nového konkurenta.
|
Sloupek Philippa Lahma vzniká na základě dialogu s Oliverem Fritschem, sportovním redaktorem německého serveru Zeit Online. Kapitán mistrů světa a turnajový ředitel EURO 2024 v něm analyzuje fotbalová témata a hovoří o jejich strategické důležitosti pro společnost, ekonomiku a politiku. Pod názvem Pohledy fotbalisty je sloupek publikován v Die Zeit a partnerských médiích po celé Evropě, v Česku exkluzivně v deníku Sport a na serveru iSport.cz. Překládá redaktor Štěpán Filípek. |
Témata:
sport, ms fotbal 2022, ms v kataru 2022, fotbal, Maroko, Evropa, Argentina, mistrovství světa, Chelsea FC, AFC Ajax, kultura, Philipp Lahm, Hakím Zijach
Související články
