Třináct gólů v jedenácti zápasech, Michal Bulíř hraje v Liberci životní sezonu. Já znám Buldu hromadu let, je to kluk s obrovským talentem, s výborným citem pro hru, hokej má hodně rád, je nesmírně hravej, jdou mu všechny sporty. Ale pak má taky jednu vlastnost, která ho tak trochu sráží do kolen, respektive má za následek to, proč mu progres trval tak dlouho.
Když to řeknu hodně otevřeně a hodně upřímně, Bulda je lenivej hráč. Mít pracovní morálku top plejerů, tak jsem přesvědčený, že už pět let hraje úplně jinou ligu. Kdyby si uvědomil, co všechno hokej obnáší, co mu musí dát a obětovat, byl by dnes jinde a dál.
Samozřejmě, teď má výjimečnou fazonu. Škrtne zadkem, padnou na něj trenky a on dá gól. To tak chodí, přijde období, kdy dáte gól ze všeho. Ale pozor, není to jenom jeho zásluha. Musíme zmínit, že hraje v možná nejlepší lajně v lize. Mára Kvapil patří mezi tři vůbec nejlepší hokejisty soutěže, Radan Lenc je zase neskutečný dělník, který pro Buldu obstará černou práci a dohromady z něj oba momentálně tahají, dovolím si říct dvě stě procent.
Ta formace je velmi vhodně složená, každý má v ní svůj úkol, všichni si je plní a z toho pak přicházejí Buldovy góly. Kdyby si ti tři nerozuměli, vůbec se tady o té explozi nebavíme. Jakmile nemáte po kupě všechny tři spoluhráče na špičkové úrovni, góly nestřílíte.
Necháme se překvapit, kam až to Bulda může dotáhnout, pálí mu to neskutečně, najeto má na čtyřicet gólů. Což je super pro Liberec, pro extraligu i celý český hokej. Ale jak jsem zmiňoval, je u toho ta pohodlnější nátura. Jde o typ hráče, na kterého musíte psychologicky, opatrně, být na něj spíš hodnej, aby vám na ledě přinášel to, co právě teď přináší. Není to ta kategorie pracantů jako je Lenc nebo Láďa Šmíd, když zůstaneme v Liberci.
Otázkou je, jak dlouho pod Ještědem zůstane. Je naprosto zřejmé, že kolem něj musí kroužit hejno klubů z KHL. Pokud vám takhle nahoru vyskočí extraligové zboží, na evropském marketu jste rázem HOT. Špičkový centr s takovou statistikou se tu dlouho neohřeje.
Přál bych mu dobrý ruský mančaft, cizinu on potřebuje jako sůl. Poměřit s vyšší konkurencí, která mu ukáže realitu. A kdy jindy zkusit zahraničí než teď? Není to žádný mladík, sedmadvacet let je ideální hokejový věk, nejlepší roky. KHL by mu slušela, samozřejmě závisí na mančaftu, ale do KHL by mi pasoval. Rozhodně víc do techničtější ruské ligy než do Švédska, kde svoje vysoké hokejové IQ zase tolik nezužitkujete. A NHL je podle mého sci-fi, ta pro něj zůstane na playstationu.
Faktem je, že který klub na Buldu dosáhne, musí mu bezpodmínečně připravit podmínky. To obnáší dát mu k ruce správné hráče, jako se to podařilo Liberci. Moc bych mu přál, aby mu to vyšlo a sedlo, protože mě zajímá, kam až by posunul svoji výkonnost a jakou proměnou by prošel, kdyby k sobě byl absolutně přísnej a ochotnej podstupovat dřinu jako ti největší profesionálové. Ti, kteří pak bodují rok co rok na nejvyšších stupních. Jestli si někdo myslí, že to mají zadarmo, tak se šeredně plete. Obnáší to pokaždé brutální pracovní léto.
Stačí ale zůstat doma. Podívejte se třeba na Zbyňka Irgla. To je dříč, který hokej miluje a zároveň mu plno věcí obětuje. Je mu osmatřicet let a co vím, na sezonu se neskutečně tvrdě připravuje. Není to zase tak dlouho, co překonal těžkou nemoc (nádor na ledvině) a dokázal se vrátit. Na to musíte mít obrovskou mentální sílu, víru, nepoddat se osudu.
Zbyněk je hráč, k němuž mám obrovský obdiv a respekt. V jakém stylu se vrátil, klobouk dolů. Olomouc má v něm učiněný poklad.
Chomutov - Mladá Boleslav: Dočkal se! Radek Duda se trefil poprvé po svém návratu, 2:1
Video se připravuje ...
Témata:
extraliga, Chomutov, blog, Radek Duda, Liberec, sport, hokej, Michal Bulíř, Sport na Heureka.cz
Související články
