V Rusku se zvedla vlna nefalšované radosti a euforie. Výsledek 5:0 ze zahajovací partie proti Saúdské Arábii je rozhodně nadstandardem, který se nečekal. Hlavním choreografem drtivého vítězství nad naivním protivníkem se stal trenér Stanislav Čerčesov. Před turnajem pomalu persona non grata, kterou vlivní lidé v Rusku chtěli smést krátce před turnajem s trochou nadsázky z povrchu zemského.
Čtyřiapadesátiletý trenér z drsného kavkazského kraje čelil silné kritice. Jemu svěřený tým šel v přípravě před šampionátem od neúspěchu k neúspěchu. Tvořil tým, identita však chyběla. Země nevěřila velké proměně během mistrovství světa.
Postup ze skupiny. Kdo ví? Spíš tajné přání.
První zápas však vzbudil tsunami euforie. Čerčesov mužstvo dokonale připravil po taktické stránce. Přesně vycítil slabiny svého týmu. Vědom si, že výjimečné fotbalisty Rusku odvál čas. Rezignoval na dominanci ve hře a tvrdošíjně hráče učil vysoký presink. Skvělá volba. Čtyři z pěti branek padly právě po zisku míče z nepřesných kopaček Saúdů.
Označovat však Rusko po jednom - byť drtivém triumfu - za černého koně soutěže, jak poměrně často po utkání padalo mezi ruskými novináři i poblázněnými fanoušky, je předčasné. Čerčesovovy koně čekají ještě v základní skupině těžší zkoušky.
Technicky vyspělá Uruguay a Salahův Egypt.
Pro další úspěch na turnaji musí Rusové uložit euforii k ledu a přiznat si, že se proti nim v prvním dni šampionátu postavil slaboučký nepřítel, který za devadesát minut nebyl schopný vyslat přímou střelu na branku.
Udržet mentální nastavení týmu, to bude další úkol pro Čerčešova.
