Proč je Cristiano Ronaldo v současnosti nejlepším fotbalistou na zeměkouli a proč si takřka patnáct let udržuje výkonnost na samé hranici vlastních možností a schopností? Protože má obrovský talent, k výstupu mezi extratřídu obětoval nepředstavitelné, dodržuje přísnou životosprávu, mimořádně se stará o svoje tělo. Někdo namítne, že až moc, ale to není seriózní argument.

Když jsem Ronalda pozoroval během otevřeného tréninku Portugalska v městečku Krotovo, zaujala mě ještě jiná vlastnost, která s ostatními úzce souvisí, ale na první pohled není viditelná.
Fascinující zaujetí pro tréninkový proces!
Po třígólové veselici do sítě Španělska bych docela očekával, že Ronaldo nakráčí na trávník tréninkového centra Saturnu Ramenskoje vysmátý, pro vytvoření nálady udělá pár fórků, s týmovými kumpány se dobře pobaví. Takové scénky jsou pravidelně k vidění u českých mužstev. Vítězí motto „nejdřív se pěkně zasmějeme, pak si možná zatrénujeme.“
Ronaldo byl ale od první chvíle naprosto soustředěný. Jedinkrát nevzbudil pocit, že by chtěl něco ošidit. Byl uzavřený ve svém vlastním světě, v elastické bublině, připravený dát do tréninku maximální úsilí. Na první pohled bylo evidentní, že je zodpovědný nejen k sobě, ale především k celému týmu, neboť si moc dobře uvědomuje, jak moc na něj ostatní spoléhají.
I rutinní cvičení - krátké přihrávky se změnou místa – prováděl absolutně koncentrovaný, pohlcený vášní a nezměrnou snahou po dokonalosti. Bylo fascinující Ronaldovo počínání na trávníku sledovat.
Co na to ostatní?
Když pozorují svého lídra, nemohou se chovat jinak. V portugalském týmu je správně nastavené klima. Mentalita vítězů ani po triumfu na evropském šampionátu nevyprchala.
Hlavně díky Ronaldovi. I proto věřím, že Portugalsko znovu může sekat hlavy favorizovanějším celkům.



