V tréninku dřete, pečlivě se soustředíte na každý kontakt s balonem, na taktických mítincích nespustíte z trenéra oči a v posilovně se fyzicky ničíte do bezvědomí. Stejně je to k ničemu. Důvěra trenéra chybí.
Na zápasy se jen díváte, do dění na place, až na drobné výjimky, téměř nezasahujete. Přesto musíte zůstat v myšlenkách pozitivní. Věřit, doufat, modlit se. Třeba se časy jednoho krásného dne změní. Život sportovce bývá někdy krutý...
Trýznivé prožitky ale formují charakter, zocelují psychiku. Na každého jednou přijde bída, pokud se tedy nejmenujete Messi nebo Mbappé. Momentálně se v blátě čvachtá Alex Král.
Londýnská anabáze mu dává zabrat. Na hlavu to musí být neskutečný záhul. Mladý Čech každý den mučí tělo s vědomím jen nízké šance na herní zhodnocení.
Najít cestu ze slepé uličky se zdá být vzhledem k okolnostem složité, nikoliv nemožné. Naštěstí má Král okolo sebe dva české kumpány. Hádám, že skepsí netrpí. A když na něho úzkostlivé myšlenky přece jen zaútočí, Souček s Coufalem je rychle odeženou.
Jsem přesvědčený, že Král už brzo ukáže, co v něm vězí. Není to tak dávno, co na svých zádech přitáhl český národní tým na mistrovství Evropy. Nepochybně má kvalitu hráče Premier League.
Jen to chce maličkost: zhurta využít úvodní velkou šanci. Trefit hned první zápas. Ukázat, že ve West Hamu jsou úderná všechna česká kladiva.
Profitoval by z toho osobním růstem nejen Král, ale v březnu i česká reprezentace. Přejme si to!