Brückner, Uličný, Vrba a Kalvoda? Já bych je u nároďáku viděl rád
Řeknu vám, bavil jsem se královsky. Marně vzpomínám, kdy naposledy jsem odcházel z kulturního zařízení tak povznesen, jako ve čtvrtek večer, když jsem opouštěl kinosál ve Velkém Týnci. Nevíte, kde leží Velký Týnec? Na Olomoucku. Já to taky nevěděl. Ve čtvrtek se tam konala šou s mimořádně kvalitním obsazením. Na pódiu se sešla pozoruhodná čtveřice. Karel Brückner, Petr Uličný, Pavel Vrba a Leoš Kalvoda. Řeč byla o fotbale, překvapení nečekejte.
Docela jsem se těšil. Na všechny čtyři pány jsem byl zvědav. Ale přehnaná očekávání jsem neměl, co mimořádně zábavného může přinést večírek, na němž se má dvě hodiny mluvit o fotbale? Byť s humorem? Sportovní vzpomínání transformované do mnohdy jen rádoby humorné divácké šou příliš v lásce nemám.
Že se bude jednat o cosi pozoruhodného, avizoval už plakát s anoncí na chystanou akci. Pod vyobrazenými podobiznami tří mimořádných trenérských osobností (účast čtvrtého Leoše Kalvody byla dojednána až dodatečně) stálo, že místenka do kinosálu, kde se akce koná, stojí dvacet korun. Slovy dvacet. A pak ještě dodatek, že předprodej se koná v řeznictví manželů Coufalových. Už tady na mě dýchnul závan humoru, jaký mám rád.
To hlavní nastalo v 18 hodin. Brückner, Uličný, Vrba a Kalvoda nabídli za doprovodu dvou moderátorů dvě hodiny plné kultivované, inteligentní a přitom třeskuté zábavy. Takhle vypadá fotbal, když ho dělají lidé na skutečné úrovni, napadlo mě v průběhu večera několikrát. Když představení končilo, obecenstvo tleskalo vestoje. Stály a nadšeně aplaudovaly i dámy.
A mi při pohledu na čtveřici hlavních protagonistů proběhlo hlavou, jaké by to asi bylo, kdyby stejné kvarteto tvořilo reprezentační realizační tým. O Vrbově erudici netřeba pochybovat. Vrba ve spolupráci s konzultantem či oponentem Brücknerem, lze si představit silnější duo?
Uličný je zase muž, který dokáže okamžitě rozmetat chmury, jako málokdo jiný. I takový člověk může být národnímu týmu častěji (zejména v posledních letech), či méně často ku potřebě. A Kalvoda? Cožpak letos na podzim nepředvedl, jak se to dělá, je-li nutné probudit podprůměrný tým a naučit ho hrát zajímavý fotbal? Žádná paralela vás nenapadá?
