Baník poprvé v tomto ročníku vyhrál, trenér Korytář zmoudřel
Ve Vítkovicích se v pátek večer jásalo, Baník se dočkal první ligové výhry. V devátém kole, ale přece. Slavilo se, juchalo se, křičelo se, možná se i slavilo. Proč ne, bez prvního vítězství nemůže přijít druhé. A Baník, chce-li se zachránit, bude těch tříbodových zisků potřebovat ještě do konce podzimu několik.
Z toho pohledu oceňuju pozápasové vystoupení trenéra Radomíra Korytáře na tiskové konferenci. Také on zjevně prošel vývojem. Asi nejsem sám, kdo si vzpomíná na jeho emotivní televizní vystoupení po domácím prohraném utkání se Slavií, kdy svůj tým poněkud nekriticky stavěl do role týmu, který si snad zápas zasloužil vyhrát, protože byl jasně lepší. Nebyl.
Ani Sigmu v pátek Ostravané nepřehráli. Šancí měli dost, to ano, ale ve druhé půli se nechali Olomoucí zatlačit a chvílemi i s pomocí boží a Pavlenkovy tři body uhájili. Korytář to věděl a tentokrát nepodlehl euforii, na kterou měl notabene po prvním vítězství v sezoně nárok. A podrobil svůj tým krom jiného i kritice.
Věděl, že Baník musí přidat. Že třeba Azevedo ztratil příliš mnoho jednoduchých míčů, že Lásik uprostřed hřiště musí být odvážnější směrem dopředu, že Červenka na hrotu útoku musí být efektivnější a že navzdory dobrému výkonu obou stoperů byla defenziva Baníku ještě přece jen příliš prostupná.
Taková sebereflexe je nadějí pro Baník, který, chce-li se zachránit v lize, musí se ještě v řadě ohledů zlepšit.
