Novotná ve velkoklubu: Když tu bude hrát PSG fotbal, stejně bude naše hala plná
V Lázních Kynžvart přiváděla soupeřky k šílenství a vydobyla si pozici jedničky v reprezentační bráně. Od léta Sabrina Novotná (25) hájí tyče francouzského velkoklubu z Mét, kde se potkává denně se švédskou hvězdou Johannou Bundsenovou, se kterou se v bráně dělí o minuty. Nyní se utkají ve skupině MS jako soupeřky. „Doufám, že budu lepší, abych si do ní mohla pak trochu rýpnout, až se vrátím do Francie. Asi budu víc v záběrech, protože nás Švédsko bude tlačit,“ říká dobře naladěná česká opora před blížícím se MS, kde Češky budou obhajovat čtvrtfinále z roku 2023.
Jak jste se aklimatizovala ve Francii? Méty patří mezi nejlepší kluby v Evropě.
„Francie mi pomalu přirůstá k srdci. Hrozně mě baví tamní mentalita, a jak tady žijí házenou. Celkově mi styl hry sedl. Nechci to úplně přirovnávat ke Kynžvartu, ale mám pocit, že Kynžvart se snaží hrát podobně.“
Méty jsou menší než Praha, kde jste narodila, ale o hodně větší než Lázně Kynžvart, kde jste působila. Je to ten zlatý střed pro život?
„Je to ideální. Vše je tam dostupné. Nemusím už jezdit deset minut autem třeba pro potraviny. Architekturou a atmosférou mám někdy vlastně pocit, že jsem v Praze. Doporučila bych každému, aby se do Mét zajel podívat. Nejen kvůli házené, ale hlavně kvůli architektuře.“
V Métách se hraje fotbalová Ligue 1, ale ženská házená je tam na té nejvyšší úrovni. Jakou pozici má váš klub ve městě?
„Občas si musíme s holkama dávat pozor, co kde děláme, protože oči jsou všude. Pozorují nás na každém kroku. Někdy trenér zavtipkuje, že nás někdo z fanoušků viděl ve městě a dostalo se to k němu. Město žije házenou. Vím, že 13. prosince sem přijede PSG k ligovému utkání ve fotbale, a i kdybychom hráli ve stejný den a čas, tak naše hala bude taky plná. Je to házenkářské místo. Dokonce fanoušci vyvěsili českou vlajku na mou počest, což mě moc těší.“
Čím to, že vás takhle od začátku angažmá vzali za svou?
„Stalo se to tam jen pár cizinkám. Jsme teď jen dvě. Já a Tyra Axner ze Švédska, kterým takhle dávají najevo náklonnost. Je to moc hezké. Ono je to tady jiné než v Česku. U nás si fanoušci přijdou po zápase pro podpis, pro fotku. Ve Francii se to neděje, hned po utkání utíkáme do šatny. Nemáme prostor s lidmi být. Na druhou stranu se tady pořádá hodně akcí pro fanoušky, kde se potkáme i mimo halu. A čím to je, nevím. Možná obě vyvoláváme klid a nedělá nám problém se usmát a jsme možná trochu milejší. Francouzky jsou přece jen trochu chladnější.“
Mluvila jste o fotbalu. Jaký k němu máte vztah? A už jste zavítala do hlediště na Ligue 1?
„Byla jsem tam na mužích, když hráli s Nice. Byla to promotérská akce spojená s házenou, zalezla jsem ale dovnitř, protože jsem nechtěla mrznout venku. To je to, co mě na fotbale odpuzuje, že takhle v listopadu třeba sedíte venku. Byla jsem se podívat i na ženskou ligu. Přiznám se, že jinak k fotbalu vztah vůbec nemám, i když můj tatínek je vášnivý fanoušek Sparty ve fotbale i v hokeji. Mně k srdci přirostl jenom hokej, ale fotbal bohužel.“
Domácí hráčky se nás snaží začlenit
Takže jste taky fanynka Sparty po tatínkovi?
„Veliká! Už se těším, až přijedu do Prahy a zajdeme s tátou tradičně na hokej před Vánoci.“
S francouzštinou už si tykáte?
„Naplno určitě ne, ale když na mě někdo promluví, tak už to pro mě je jednodušší. Minimálně z toho házenkářského pohledu určitě. Teď je v Métách i se mnou sedm cizinek. Jedna z nich je z Konga a ta mluví taky plynně francouzsky a navíc trenér už moc anglicky mluvit nechce, takže některé holky nám to ještě překládají, když jsou to nějaké složitější pokyny.“
Působíte v top klubu, kde je řada hvězd a cizinek. Jakou roli hraje kamarádství v takovém prostředí?
„Obrovskou. Myslím si totiž, že Méty oproti loňsku dost oslabily. Tak to je, i když v tabulce to tak nevypadá, prohráli jsme jen jeden zápas. Máme s holkama krásný vztah a vlastně mě to překvapilo, protože jsem od některých Češek, co byly ve Francii, slyšela, že ty domácí hráčky se od cizinek drží dál a moc je nepřijímají. Naše tahounky Léna Grandveauová nebo Sarah Bouktitová se nás naopak snaží začlenit a udělat nám jednodušší to, že žijeme v cizí zemi.“
V sezoně jste dosud prohráli jediný zápas ze šestnácti. Je to snový start?
„Snový start by to byl bez prohry. Věřili jsme si, že v Györu jsme prohrát nemuseli. Je fakt, že tam neodhadnete, kdo je hlavní lajna a kdo střídá. Je to jedna k jedné. Ta pohoda v kabině je důležitá a věřím, že v Champions League uhrajeme teď aspoň to druhé místo ve skupině. Měli jsme těžký začátek v Esbjergu. Tam od nás nikdo moc nečekal. Vyhráli jsme tam o gól. Tím jsme jim cestu do final four už narušili. Začali ztrácet i dál. Pro nás je fajn jedna prohra ze šestnácti zápasů, ale vemte si, že když si odmyslíme final four Ligy mistryň v minulé sezoně, tak Méty byly neporaženy šedesát zápasů v řadě, takže série byla přerušena.“
Snila jste někdy o tom, že budete hrát na takové adrese?
„O tomhle sní každá holka, která v Česku čuchne k té nejvyšší házené. Já už si házenou vydělávala v Kynžvartu, ale můj sen vždycky byla Liga mistryň a olympiáda. To první jsem si odškrtla. Přijde mi, že sen o olympiádě je momentálně mnohem dál, ale beru to krok za krokem. Jsem vděčná za to, že můžu hrát v takovém klubu.“
Trenér s námi skvěle komunikuje, od Bundsenové se učím
Jenže přišly komplikace. Kvůli krachu německého Ludwigsburgu vám nečekaně přišla konkurence do brány v podobě Švédky Johanny Bundsenové, že?
„Je to tak. V tu chvíli jsem věděla, že nebudu jednička. Polovinu září jsem se hodně trápila. Teď se to ustálilo, ale dalo by se říct, že hrajeme s Johannou půl na půl.“
Muselo to být psychicky hrozně těžké.
„Měla jsem to v hlavě. Ze začátku, když jsem podepisovala smlouvu, tak nebylo úplně jasné, jestli odejde Cléopatre Darleuxová, což je zase francouzská top hvězda. Říkala jsem trenérovi, že budu bojovat, abych byla konkurenceschopná a učila se od ní. Pak odešla a trenér mi řekl, že to bude stát na mně. Byli jsme v srpnu na soustředění v Dánsku a na férovku mi tam řekl, že když je ta možnost, tak Johannu vezmou. Já to tak brala. Přece když si můžete vzít ve fotbale Ronalda do týmu, tak si ho vezmete. V tu chvíli jsem ale věděla, že budu bojovat ještě víc. Ani trenér podle mě nevěděl, jak s tím sám naloží. Naše třetí brankářka nedostává prostor vůbec. Pak jsem odjela na nároďák, uklidnila jsem se a po návratu do Mét to bylo lepší. Trenér s námi skvěle komunikuje. Dává mi prostor v Champions League, cítím, že mi věří. Hodně spolu komunikujeme. Bundsenová už teď ale oznámila, že po sezoně bude hrát jinde, což je pro mě překvapivá informace.“
Týká se tedy přátelská atmosféra i vás brankářek?
„Johanna je o devět let starší. Učím se od ní, sama mi chce poradit. Máme spolu hezký vztah, ale pořád je tam trochu generační rozdíl. Naše chemie během zápasů i tréninků je ale skvělá. S naší třetí brankářkou jsem dobrá kamarádka, ale ona svou pozici nese těžce. Přišla do Mét z Debrecínu, takže taky z klubu Ligy mistryň, aby hrála, ale ona vlastně vůbec nedostává prostor, třetí brankářka s námi ani nejezdi ven, takže často zůstává v Métách a připravuje se individuálně s dalšími hráčkami, které nejsou na soupisce třeba pro Champions League.“
Ve francouzské lize máte úspěšnost zákroku přes 35 procent. Jste s tímto číslem spokojená?
„Jsem, protože jsem dosud chytala spíš proti těm lepším francouzským týmům. Samozřejmě to vždy může být lepší. Na to, že je to můj první rok proti hráčkám, které vůbec neznám, je to dobré. V české lize jsem už měla soupeřky načtené.“
Co jídlo? Říká se, že si Francouzi hodně vychutnávají jídlo a třeba týmové večeře jsou otázkou skoro až hodin. Jakou máte zkušenost?
„Jídlo mimo tým je skvělé. Sýry, maso a víno, to je fantazie. Devadesát procent mého stravování je ale v týmu. Kromě snídaní v týdnu nám klub zařizuje všechno jídlo. Jinak máte naprostou pravdu. My cizinky to sníme rychle bez povídání. Francouzky tam sedí, přežvykují a potom ještě dopíjejí kávu. Zavedli jsme si pravidlo, že když to není týmová večeře mimo nějaký náš komplex a hotel, kde jsme pospolu, tak se můžeme kdykoliv zvednout a odejít. S tím jídlem by se česká liga mohla inspirovat. Tady se dbá na plnohodnotnou stravu. V tom v Česku určitě zaostáváme.“
Nikdo v Česku nevyniká tolik, jako Markéta Jeřábková. Na MS budě chybět
Na MS vás čekají postupně Švédsko, Brazílie a Kuba. Jaká je to skupina?
„Zabijácká, ale mohli jsme dostat i horší týmy. Vůbec se nechci bavit o zápase s Kubou. To musí být jasná výhra. Nechci se tím ani stresovat. Věřím, že se odehraje, vyhrajeme a oslavíme postup. Spousta Brazilek hraje ve Francii. Mají Brunu de Paulovou z Györu. Uvidíme, jak si s nimi poradíme. Zápas se Švédskem? Tam nemáme co ztratit, to je jedna hvězda vedle druhé.“
Na švédské soupisce je kromě Axnerové právě i vaše brankářská kolegyně z Mét Bundsenová. Těšíte se na tu konfrontaci?
„Musím říct, že jo. A doufám, že budu lepší, abych si do ní mohla pak trochu rýpnout, až se vrátím do Francie. Asi budu víc v záběrech, protože nás Švédsko bude tlačit. Ona je ale schopná předvádět jeden světový zákrok za druhým, tak uvidíme.“
Když srovnáte současnou reprezentaci s tou, kterou vedl Bent Dahl, vnímáte nějaké rozdíly?
„Veliké, protože máme pár nových hráček, ale největší rozdíl je v tom, že chybí Markéta Jeřábková. Ona byla srdcem toho týmu a věřím, že do budoucna zase bude. Teď ta zodpovědnost, kterou na sebe ona brala, je rozložena mezi více hráček. Nikdo tady totiž tolik nevyniká jako Markéta.“
Přijde mi, že se dostavil trend, že české výběry v různých sportech zase začínají vést tuzemští trenéři. Stalo se to u házenkářů, basketbalistů i u vás. Je to podle vás lepší mít českého či slovenského kouče?
„Souhlasím. Ono je hlavně důležité slyšet češtinu. Je rozdíl, když na vás někdo v oddechovém čase řve anglicky nebo česky. Myslím si, že si to pak člověk bere jinak k srdci. Zároveň si myslím, že pan trenér Tomáš Hlavatý je velký odborník. Nemohly jsme dostat lepšího trenéra. Ženské házené rozumí perfektně.“
V roce 2023 Češky skončily i s vámi v sestavě osmé na MS. Bylo to vyrovnání historické maxima. Je to závazek?
„Určitě ne. Tenhle tým se nově buduje. Jsem ráda, že jsme se tam dostali. Bude to dlouhá cesta. Chceme se dostat ze skupiny. O tom vůbec nebudu debatovat. To, co se nám povedlo v roce 2023, bylo něco neskutečného a budeme se snažit se tomu co nejvíc přiblížit.“
