Milan Bortel, Marcel Gecov, Martin Fenin, Dávid Škutka. Málokterý jiný tým posiloval v zimě tolik a tak kvalitně jako Slavia Praha. To nejlepší však přišlo až na konec, když přestupové okno zabouchla ligová sněhová vánice. Přišel Rudolf Skácel. Nejvydařenější tah z mnoha důvodů.
Znalost prostředí: Nepřišel do neznáma, v Edenu už působil dvakrát. Potká se s několika bývalými spoluhráči, ví, jak to chodí. „Zapadne snadno do mužstva,“ vítá ho vedoucí týmu Stanislav Vlček, jenž s ním hrával. Tuhle výhodu má z dalších posil jen Gecov, jenž ve Slavii vyrůstal. Ale do prvního týmu se tehdy nedostal, mládež a A mužstvo mají docela jiné podmínky.
Sešívané srdce: Ač odchovanec Hradce Králové, považuje se Skácel za slávistu. „Vždycky jsem v zahraničí tvrdil, že za jiný český klub hrát ligu nebudu,“ říkal. Slovu dostál. Pravý profesionál vycedí krev v jakémkoli angažmá. Když k ní přidá i duši, je to přidaná hodnota. Tohle může o sobě, možná dokonce s větším emotivním zaujetím, prohlásit z nových tváří jen Gecov.
Ideální věk: Je mu třiatřicet, fotbalový věk zralosti, přitom ještě nemusí být opotřebovaný. „Nic mě netrápí, cítím se lépe než v osmadvaceti,“ prozradil Skácel. Mužstvo Slavie zkušenosti při neúčasti Kisela postrádá. Třicátník je jen brankář Čontofalský, pak Dobrotka a jeho 28 let. Zbytek střed a mládež. Skácel navíc je osobnost, která budí v týmu úctu. Stačí připomenout, čím vším prošel.
Kvalitní příprava: Gecov a Fenin na podzim za své kluby nehráli, Škutka přišel po zimním soustředění. Skácel je skvěle rozehraný a připravený. V Dundee United patřil k oporám, nastupoval pravidelně. I přes zimu, kdy ostatní běhali v lese a hledali sparingpartnery. Co může být lepší přípravou než náročná soutěž, jíž skotská liga určitě je.
Všechny tyto ukazatele vypovídají, že Skácel se skutečně povedl. I když ve fotbale může být skutečnost nakonec jiná, předpoklady tu však jsou. A hodně slibné.