Následuj (bývalého) kapitána? Gecov na to jde ve Slavii špatně
Když se dostaneš nahoru, udělej všechno pro to, abys zase spadl dolů. Paradoxním heslem se řídil slávistický záložník Marcel Gecov, jemuž připadla čest vést mužstvo v roli kapitána na startu další etapy a pod novým koučem Alexem Pastoorem. Ačkoli se právem mluví hlavně o tom, že premiéru nizozemskému trenérovi pokazil hlavně nepotrestaný ošklivý faul teplického obránce Milana Matuly, ještě dřív mu zavařil klíčový muž vlastního týmu.
Gecov je na hřišti vskutku nepřehlédnutelný. Na první pohled díky své zrzavé kštici, ale je to i díky postavě, přes kterou lze těžko přejít, a nepříjemnému stylu hry, za ideálních okolností velké zbrani na soupeře. Je to typ hráče, který je při využití všech svých schopností a správně nastavené hlavě pro mužstvo velmi cenný.
Navíc byl vždy znám tím, že na rozdíl od jiných si přidával, dřel a pracoval na sobě. Člen stříbrné dvacítky z MS se však bohužel po návratu z nepovedených zahraničních angažmá (Fulham, Gent) pořád nedokázal chytit. Dobré zápasy střídá se špatnými, nevede se mu udržet konstantně výkonnost. Vždy je z toho jen nadějně vyhlížející období, po němž přijde útlum.
Částečně na tom může mít podíl role, kterou mu přisoudí trenéři. Zvlášť záleží na tom, jaké prostory mu na hřišti vymezí k manévrování a nakolik po něm chtějí, aby se zapojoval do ofenzivy, což mu není nijak zvlášť cizí.
Přesto se však sráží hlavně sám: mnoho míčů vybojuje, ale i ztratí, a především hraje nadměrně nečistě. Hodně soubojů končí tvrdými fauly, po nichž přichází trest. To sráží jeho samotného i celý tým.
Historie se bohužel opakovala i ve chvíli, kdy se jeho kariéra mohla znovu „nakopnout“. Bylo na něm znát, že příchod nového trenéra Alexe Pastoora mu není proti srsti, dal najevo chuť pustit se pod ním do další práce. A v Teplicích vyběhl na hřiště dokonce jako kapitán…
Při absenci Karla Pitáka a při pohledu na sestavu Slavie upřímně řečeno ani nebylo moc na výběr, na druhé straně to bylo symbolické: vůdcem bude jeden ze „ztracené“ a znovuobjevené generace slávistických talentů.
Najmě se však pro Gecova jednalo o ideální příležitost chytit drajv a splnit naprosto nezbytnou povinnost být osobností, na níž hra týmu stojí a padá.
Realita? Dvě žluté karty, vyloučení a oslabení týmu. Porážka 0:1. Třeba za to zčásti mohla přemotivovanost, touha dostát prestižní úloze, ale zbytečné fauly znovu přehlédnout nešlo. Jako by se Gecov svérázně držel hesla ze slávistických billboardů, které kdysi hlásaly: Následuj svého kapitána.
Je ironií osudu, že lídr z podzimu Karol Kisel, nynější sportovní ředitel, uměl mužstvo zbytečně oslabit taky. A aniž by to někoho ve Slavii nějak mimořádně vzrušovalo, stejně jako předchozí dvě červené karty ve dvou jarních kolech…
Ať tak nebo onak, pro Gecova by bylo lepší následovat jiného kapitána, který na těch pověstných billboardech opravdu figuroval: Ericha Brabce. Tedy vyjma toho konce ve Slavii…
