Ligové (o)hlasy: Itálie vocaď pocaď, ráj rekvalifikace i šifra mistra Škody

„Neuhráli jsme to kvalitou jako třeba v Liberci nebo Mladé Boleslavi, ale to proto, že Sparta podala mimořádný výkon. My jsme to ubojovali srdcem. Výsledek hrál v náš prospěch a my ho ubránili.“

Pavel Vrba, trenér Plzně

O dění na hřišti lze polemizovat, mimo ně a co do proslovů před zápasy, po nich a mezi nimi se Plzeň chová ke svému rivalovi nezvykle gentlemansky. Podtrhl to trenér Pavel Vrba, jenž byl svého času na Letnou lákán. Samozřejmě, to se vám to mluví, když vyhrajete 1:0 a díváte se na soka z rozhledny patnácti bodů, ale Vrba hodnotil ligový hit velmi realisticky, přesně, korektně a dalo by se říci i kolegiálně. Tohle bylo utkání, kdy Plzeň zkrátka brání, což jí není úplně vlastní, a Sparta to mohla potrestat. V téhle souvislosti je zajímavá analýza společnosti Full Report Scouting: ta si před 10. kolem pohrála s očekávanými vstřelenými góly (veličina xG) a očekávanými góly proti (xGa). A na základě matematických výpočtů zjistila, že Plzeň „měla“ vstřelit cca 18 branek (do duelu na Spartě dala o dvě víc), a naopak inkasovat desetkrát, nicméně stalo se to pouze třikrát. Přičemž v následujícím průběhu ligy páni analytici předpokládají, že se realita sblíží s čísly. Jinými slovy, že soupeři budou Plzni dávat góly častěji. Sparta to propásla, ale možnosti tu jsou.

„V jednu chvíli jsem už slavil, bohužel. Měl jsem vztek, gól jsme si zasloužili.“

Václav Kadlec, útočník Sparty

Šanci nějak to s těmi čísly zaonačit měl oživlý sparťanský kanonýr. Doteď pořádně nechápu, co se to vlastně v 82. minutě stalo, protože Václav Kadlec vyslal na plzeňskou bránu neskutečnou pumelici. Bohužel pro jeho tým skončila na tyči a dorážka byla z ofsajdu, takže nula od nuly pošla, ale letenský útočník byl i u spousty dalších nebezpečných akcí. Na hráče, „co dal ve dvou zápasech dva góly, a byl z něho reprezentant“, docela dobrý.

„Nechci se bavit o epizodách, o tom, jestli měla být penalta, nebo ne, ale o celkovém přístupu. O chybějícím respektu k top klubu, jakým je Sparta. Nejsme nováček italské ligy Benevento, jsme Sparta.“

Andrea Stramaccioni, trenér Sparty

Nedostatek respektu je průvodním jevem velké (italské) revoluce ve Spartě a jejího aktuálního stavu. Stačí sledovat výroky hráčů z jiných týmů, kteří si na letenský tým (ne)zdravě věří, další cílovou skupinou jsou pak rozhodčí. Nutno uznat, že ani v neděli nevykazovali pro snahy domácích žádné velké pochopení. Otázkou je, zda by se něco změnilo, kdyby nováčkem italské ligy bylo třeba takové Bibione, které požívá v Česku jisté oblíbenosti, ovšem na druhé straně jsou tuzemští sudí známi vyhledáváním jiných destinací, zvláště z dob čilého provozu CK Berbr. V každém případě by nebylo dobré, kdyby sparťanští fanoušci volali po silném zákulisním hráči, který by zjednal „pořádek“. Nejlepší by bylo udělat si ho přímo na hřišti. Respekt pak přijde sám.  

Ročník 2017/18

15. října 2017 • 20:05

Sporné momenty na Spartě: penaltu měly kopat oba týmy, ofsajd byl těsný

„Jsem rád, že se ukázalo, že náš vítězný gól byl v pořádku a vyhráli jsme regulérně. Jinak bych měl zkaženou radost.“

Martin Hašek, trenér Bohemians

Video! Video!! Video!!! Opětovné volání po něm se objevilo už po páteční ouvertuře 10. kola, v níž Bohemians porazili 2:1 Baník. Na obou stranách padl gól z ofsajdu, načež se trenéři shodli, že průběžná kontrola na obrazovce by se šikla. Rozhodující branka byla naštěstí v pořádku a tím pádem se ulevilo kouči vítězného týmu, alespoň podle jeho slov. Martinu Haškovi je to možné věřit, už několikrát ukázal, že o fotbale uvažuje trochu jinak, než je obvyklé. Otázkou je, kolik takových altruistů v lize je...

„Záleží na vedení klubu. Domnívám se, že mám mužstvu pořád co dát. Dělám maximum. Kdybych věděl, že to nemá cenu, odstoupil bych.“

Dušan Uhrin ml., trenér Mladé Boleslavi

Nejede to, jak by mělo, a nejede. Jakkoli cestou vyházíte nebo odložíte do garáže některé součástky, takto pár hráčů a trenéra/asistenta Martina Svědíka. Už se to přece jen nebezpečně blíží přímo k volantu a řidičským schopnostem muže, který ho svírá v rukou. Na paškále je přímo kouč Dušan Uhrin mladší. Jeho teoretickou výhodou je, že pokud mluví o vedení, myslí tím coby generální sportovní manažer částečně i sám sebe. Nicméně jak se ukázalo ve Slavii, kde byl dokonce členem představenstva, nemusí to být žádná záruka, i když při hlasování zvednete ruku proti nebo se zdržíte. Nehledě na to, že někdy vás na něj zapomenou pozvat.

„Mám vše před sebou, nehraju zády k bráně, což mi vyhovuje. Můžu jít do náběhu, naběhnout si nebo vystřelit. Vážně mi to sedí, jen je škoda, že jsem beka nezačal hrát dřív.“

Milan Kerbr, obránce Liberce

Je to jedna z nejodpornějších věcí, které vás můžou v profesionálním fotbale potkat. Soudě tedy podle četných výroků na toto téma. O co jde? O situaci, kdy se útočník na přání trenéra musí přeškolit na záložníka, záložník na obránce, nebo, nedej bože, útočník na obránce. Naposledy to málem potkalo při krátkém pobytu ve Spartě Vukadina Vukadinoviče, jehož se Andrea Stramaccioni snažil lstivě motivovat tvrzením, že by byl nejlepším pravým bekem soutěže. Sice nevím, co by tam pak dělali nejen s Vjačeslavem Karavajevem, ale i Ondřejem Zahustelem, nicméně to byl zajímavý nápad. Vukadinovič ovšem jeho realizaci statečně odolal a může si to opět metelit ve zlínském dresu. To hrdina tříbrankové výhry Liberce nad Duklou (3:0), kterou položil dvěma trefami a asistencí, poskytl názorný výukový materiál, jak podobné opatření může být prospěšné. Syn bývalého klasického útočníka a někdejší ofenzivní záložník, který se jeden čas dostal do útlumu, skvěle zvládl teorii i praxi. Nezaměstnanost je sice rekordně nízká, ale ve fotbale přijde rekvalifikace vhod. Navíc můžete dostat ve Sportu desítku.

„Standardek máme moc, tak jsem si je napsal na ruku.“

Milan Škoda, útočník Slavie

Zatímco liberecký kouč Jindřich Trpišovský sem tam posílá hráčům na trávník papírky s pokyny, slávistický kanonýr si je píše sám na ruku. Jak se ukázalo při vítězství 2:0 v Karviné, studoval na taháku, která že to standardní situace zrovna přijde na řadu. A vyšlo to, byť její provedení před prvním gólem zřejmě z šablon přece jen trochu vybočilo. Detailní průzkum dostupných fotografií slávistického střelce ukazuje, že tuto nápovědu v podobě tajemných znaků nevyužíval poprvé, takže by soupeři měli vymyslet nějakou protizbraň. Třeba mu to zkusit nějak šikovně rozmazat, nejlépe při předzápasovém pozdravu nebo nezištném zvedání ze země. To bude gest vzájemnosti, pospolitosti a přátelství!