Štěpán Filípek
14. října 2018 • 13:20

Csaplár, Don Quijote českého fotbalu. Životní cesta muže, co krášlí Příbram

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Zábranský? Zbrojovku řídit nebude, fotbal jde mimo něj, Kometa je srdcovka
Zimák: Vrána přiletěl nečekaně. Proč by MS mělo klapnout?
VŠECHNA VIDEA ZDE

"Možná bychom měli víc bodů, kdybychom to zakopali, ale takhle celoživotně neumím přemýšlet a nikdy umět nebudu." Tak pravil trenér Josef Csaplár po posledním ligovém zápase v Edenu, debaklu 1:4 navzdory. A uslyšíte ji v rozličných variacích téměř po každém utkání Příbrami. Třeba v téhle: „Já neumím dělat výsledky tím, že budu kazit fotbal.“ 



V citovaných slovech je vlastně celý Csaplár, hrdina jednoho z nejatraktivnějších příběhů fotbalové ligy. I jeho charakteristické vlastnosti. Vizionářství. Sebevědomí. Nekompromisnost či tvrdohlavost, ba paličatost. Přesvědčivost. Zaujetí. Jinakost. Utvrzování se ve své pravdě. A též vyvinutý smysl pro sebeprezentaci, fotbalový marketing.

Takový byl Csaplár do značné míry vždy. Šel si za svým už od začátku, když se zkraje nového tisíciletí představil širší veřejnosti v Příbrami a ještě víc coby „spolutrenér“ Liberce. Tehdy byl muž s energií vodního živlu (ten mimochodem považuje za nejsilnější ze všech) v průběhu sezony posazen na lavičku ke stoicky klidnému Ladislavu Škorpilovi a spolu v ročníku 2001/02 dotáhli tým do čtvrtfinále Poháru UEFA a k titulu.

Csaplár byl jako zjevení. Díky propagací ofenzivního fotbalu, nevšední rétorice a důrazu na vlastní „já“ (mj. o sobě s oblibou mluvil ve třetí osobě). Přitahoval tím i odpuzoval. Jako každá vyhraněná osobnost. I Škorpil začal být po čase alergický na dotazy, kdo měl jaký podíl na libereckém sukcesu. Bez obalu pak svůj názor sdělil legendární Tomáš Pospíchal: „Když jsou úspěchy, Csaplár u toho je, když jsou neúspěchy, tak u toho není. Ale to je taky umění.“

Úspěchy nepřibývaly. Tedy v tom obvyklém, očekávaném významu, jehož otiskem jsou trofeje. Csaplár je nezopakoval ani na severu, ani ve Slavii. To byl zlom v jeho kariéře. Po první liberecké fotbalové „migraci“, na kterou navázali Jindřich Trpišovský a spol., měl potvrdit, že je mužem pro nejvyšší výzvy. Skončilo to ovšem špatně, v rozpacích, zlou krví.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud